Test odhalil chemický stabilizátor v každém pátém lahvovém pivu. Ilustrační foto.

Test odhalil chemický stabilizátor v každém pátém lahvovém pivu. Ilustrační foto. | foto: MF DNES

Pivovary vylepšují pěnu nepovolenou látkou, ukázal test

  • 193
Pětina vzorků testovaných MF DNES obsahuje látku, jež zahustí pěnu. Do českého piva nepatří, zastírá nedostatky při výrobě. Zatímco pro Brity či Američany je pěna u piva zcela nepodstatná, u Čechů má zásadní vliv na to, zda jim bude nápoj chutnat.

Teď je někteří pivovarníci trochu ošálili - při výrobě piva používají látku zvanou Tetrahop, chemický stabilizátor pěny. Ten podle ministerstva zemědělství nemá v tradičním českém pivu co dělat.

Infografika

Výsledky testu najdete zde

Test MF DNES odhalil chemický stabilizátor v každém pátém lahvovém pivu. Z třiceti piv, která prověřil Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze, ji obsahovalo šest. Šlo o piva z pivovarů Staropramen, Svijany, Janáček a Zlatopramen. Tedy z těch, které patří jak k těm velkým (Staropramen), tak k malým hráčům na trhu (Svijany, Janáček).

Látka neškodí zdraví, ale podle odborníků z výzkumného ústavu i Vysoké školy chemicko-technologické v podstatě maskuje, že při výrobě piva bylo něco ošizeno - buď suroviny, nebo technologický postup. Pivovarníci, kteří látku používají, se hájí tím, že jde o obyčejnou surovinu z chmele, která se do piva přidává již desítky let.

Jak vypadá české pivo

O tom, že tetrahop do tradičního českého piva nepatří, však svědčí i pravidla pro používání zeměpisného označení České pivo, které Evropská unie udělila pivům vyráběným tradičním českým způsobem. A k němu patří i pěna.

Smetanově hustá, čistě bílá pěna, která po napití lehce ulpívá na skle, je totiž typická pro spodně kvašená piva, tedy piva plzeňského typu, kterých se v tuzemsku vyrábí 99 procent.

V jiných zemích se pivní pěně nevěnuje tolik pozornosti. Angličané dokonce čepují pivo schválně opatrně, aby mělo pěny co nejméně a při pití nepřekážela.

Tradičně, ale s chemií

"Vaříme pivo dle původních receptur. Dbáme na dodržování tradičních postupů a výběr těch nejlepších surovin, proto si můžete vychutnat naše pivo stejně jako před stoletím," píše na webových stránkách pivovar Janáček. Staropramen ani Heineken, vlastník značky Zlatopramen, se k tradičnímu českému pivu takto otevřeně nehlásí. Zato Svijany ano.

"Vyrábíme pivo klasickou technologií, zachovávající charakter po celém světě proslaveného českého piva plzeňského typu," najdeme na webu pivovaru. Pivovarníci, kteří prostředek používají, totiž považují tetrahop za běžný chmelový extrakt, za jeden z chmelových produktů.

"Používáme klasický chmel, klasický varní postup, kvašení v otevřených nádobách, dlouhodobé zrání v ležáckých tancích, jako se dělalo vždycky, ale používáme i tetrahop. Je to chmelový extrakt, žádné aditivum," říká sládek svijanského pivovaru PetrMenšík.

Není to obyčejný chmelový extrakt

Jiný názor má Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, který zpracoval pro ministerstvo zdravotnictví odborné stanovisko. Jsou v něm dva hlavní závěry:

1. Pro česká piva a zvláště ta vyráběná klasickým způsobem, jež mají být zárukou tradiční výroby, by tetrahop neměl být v žádném případě používán.

2. Nejde o surovinu, ale o potravinářské aditivum – tedy látku přídatnou, protože se do piva přidává, aby vylepšila některé jeho vlastnosti. Navíc látku nepovolenou. Její dovozce by měl tedy požádat ministerstvo o zařazení na seznam aditiv povolených k výrobě piva. Pokud bude schválena, měly by jí pivovary uvádět na etiketě piva.


Prémiové testy