Informují o tom Lidové noviny.
Vodárny a další společnosti podle listu příští rok odvedou cosi jako "vodní daň". Ve skutečnosti jde o vyšší poplatek za čerpání vody, který zaplatí koncoví zákazníci. Návrh by se měl na programu vlády objevit na jaře.
Navýšení poplatku bude mít dopad na ceny vody hlavně ve městech zásobovaných z podzemních zdrojů. Příkladem takového města je podle LN středočeský Mělník. Průměrná domácnost by si zde mohla k 7 000 korun za roční spotřebu vody připlatit dalších 300 korun. Mnohem méně postihne navýšení poplatků zákazníky vodáren využívajících povrchovou vodu, například většinu Pražanů odebírajících vodu z přehradní nádrže Želivka.
Pokud návrh ministerstva zemědělství na zavedení nových poplatků za odběr vody projde, majitelé vodních elektráren přijdou o tři až pět procent ze státem garantované výkupní ceny elektřiny. Poplatky by měly směřovat přímo do státních podniků Povodí.
Plán se nelíbí vodárenským podnikům ani ekologům
Předseda Svazu podnikatelů pro využití energetických zdrojů Jiří Vrba se domnívá, že takovýto požadavek je nejen nesystémový, ale i protiústavní, když by mělo být zákonem přikázáno sanovat další podnikatelský subjekt.
Státní podniky spravující jednotlivá povodí přitom získávají peníze od provozovatelů vodních elektráren již dnes. "U nově zahajovaných projektů se investoři musí zavázat k platbě nájemného za užívání pozemků ve správě Povodí, zpravidla ve výši pěti procent z celkově vyrobené elektrické energie. Jinak jim Povodí stavbu nepovolí," řekl deníku Vrba.
Vodárenským podnikům se nelíbí, že povinnost platit povodňový poplatek postihne je, ale třeba malé odběratele v domku s vlastní studnou už ne. "Doufám, že naši námitku ministerstvo zemědělství v připomínkovém řízení zohlední," uvedl technický ředitel společnosti Veolia Voda ČR Ondřej Beneš.
Plán ministra Ivana Fuksy (ODS) se paradoxně nezdá ani pravicovým ekonomům, ani zeleným. Výhrady mají také ekologové.
