Za každý kilogram použitého obalu výrobce či dovozce platí. Za ty plastové nejvíce, skoro šest korun za kilo (zatímco za papírové méně než polovinu). V objemech, o které jde, je tak každý gram znát. Pokud větší společnost ušetří ročně 70 tun plastu, zaplatí skoro o půl milionu korun na poplatcích méně.
„Trend snižování hmotnosti jsme zaznamenali, a to především při diskusích a konzultacích s výrobci nápojů a potravin,“ potvrzuje Lucie Müllerová za společnost Eko-kom, která má v tuzemsku na starosti zajištění sběru odpadů.
Výrobci většinou s Eko-komem konzultují nový obal ještě předtím, než ho uvedou na trh. Podle Müllerové se za posledních deset let snížila hmotnost některých PET lahví až o čtvrtinu. Leckde už ovšem odlehčování narazilo na dno.
Při vykupování nedržely tvar
Ztenčování obalů se odehrává napříč všemi sektory, ale nejvíce tam, kde jsou výrobky baleny do relativně velkého množství materiálu. Zatímco dříve se PET lahev, která se po vypití půlky obsahu „zhroutila“, považovala za signál toho, že jde o laciný výrobek, dnes se zdůrazňuje „ekologická“ úspora plastů.
Všichni hledají hranice, kam až je možné jít, aby to zákazníkovi nevadilo. „Zabýváme se tím, jaká je únosná hmotnost lahve. Důležitá je přitom i praktická stránka, abych mohl vzít lahev do ruky a nezlomila se,“ popisuje jednatel obchodního řetězce Lidl Michal Farník.
Odlehčování se v tomto případě týká lahví na ochucené i neochucené vody, které Lidl prodává pod značkou Saguaro. Jejich novou verzi řetězec předváděl před pár týdny na jedné z mála svých tiskových konferencí.
Podle Farníka se u 1,5litrové lahve postupně dostali při snižování hmotnosti z 33 na 28 gramů. „To je optimální hranice, aby lahev byla pro zákazníka komfortní, když si nalije vodu jednou rukou,“ uvádí manažer s tím, že totéž probíhá u malých, půllitrových lahví.
Společnost Fontea, která produkuje vody zejména pro obchodní řetězce, postupuje podobně. Člen jejího představenstva Jiří Heczko před několika měsíci na debatě o zálohách na petky uvedl, že jejich lahve patří k tomu „nejlevnějšímu a nejlehčímu“, co na trhu je.
„Ale třeba v Německu, kam vyvážíme, jsme s tím měli problémy. Byly ztráty při vykupování petek a museli jsme tam kvůli tomu zvedat gramáž,“ uvedl v únoru s tím, že běžně jsou schopni jít na 24 gramů, ale do Německa se musela hmotnost zvýšit na 27 gramů.
Začíná boj o použité PET lahve. Budou se používat na výrobu nových |
To, kde by mohly ubrat plasty, zkoumají více či méně všechny řetězce. Každý postupuje trochu jinak, ale vesměs mají společné to, že nejprve prověřují své vlastní značky.
„Přibližně u čtvrtiny našich privátních značek se aktuálně zabýváme možnostmi změny složení obalu nebo redukcí velikosti či gramáže obalu,“ uvádí za obchody Penny Market šéf oddělení kvality Petr Baudyš. Vlastní značky v Penny tvoří asi čtvrtinu položek.
Některé výrobky už jsou ale podle Baudyše se snižováním hmotnosti u konce, například limonády Tanja. Kromě ruky zákazníka totiž obal musí vydržet i přepravu, naskládání na palety a podobně.
Samotné hubnutí nic neřeší
Aktivní jsou i výrobci značkových produktů. „Ke snížení gramáží plastových částí kelímků došlo při přechodu na kelímky s papírovými přebaly u dezertů Lipánek, jogurtů Nature a lahůdek, u nichž stabilitu a pevnost plastové části kelímků zajišťuje právě papírový přebal,“ popisuje za Madetu její obchodní šéf Jan Teplý.
Podobný proces probíhá také v Olmě, kde snížili v průběhu posledních let hmotnost litrových lahví na mléko. Od příštího roku se výrobce chystá totéž provést u menších PET lahví. U kelímků využívaných hlavně na jogurty se také odlehčovalo. Za rok firma uspořila 70 tun polypropylenu.
„V tuto chvíli jsme z hlediska technologických vlastností a z důvodu potřeby zachování funkčních vlastností a bezpečnosti výrobku u litrové PET lahve na hranici možného dalšího snižování hmotnosti,“ uvádí za Olmu, která je stejně jako vydavatel MF DNES součástí holdingu Agrofert, mluvčí Karel Hanzelka.
SMLSALOVINY aneb jak žít a přežít
Sledovat další díly na iDNES.tvIvo Benda, jednatel jednoho z největších výrobců obalů právě pro mlékárenský průmysl, společnosti Greiner Packaging, upozorňuje, že je vždy potřeba najít rozumný kompromis mezi hmotností neboli tloušťkou obalu a následným dopadem na hlavní funkci obalu, tedy ochranu obsahu. „Zvláště u potravin je potřeba zachovat potřebné bariérové vlastnosti, aby potravina nebyla kontaminována či se nekazila,“ říká.
Platí, že čím je obal tenčí, tím více propouští dovnitř kyslíku, který zkracuje životnost potraviny. Naopak třeba z limonád uniká tím více oxidu uhličitého či třeba různých aromat, což mění chuť.
„V minulosti se ve jménu snižování hmotnosti obalu začaly prosazovat například vícevrstvé fólie, které díky speciálním polymerům dokážou prodloužit trvanlivost potravin i při mnohem menší tloušťce. Pak ale zase vzniká problém s recyklovatelností,“ dodává Ivo Benda.
To je případ třeba známých rukávků na některých ovocných nápojích pro děti, chemických blokátorů v lahvích džusů či jiných bariér ve hnědých pivních lahvích. Různé bariéry se ale mohou přidávat prakticky do všech obalů.
„Rukávky“ překážejí. Vypitá dětská pitíčka nikdo nechce recyklovat |
„Pouze redukce hmotnosti nic nepřinese, protože obaly ‚nesou‘ výrobky a bourá se tím logistika, například dochází k ničení vzpěrové pevnosti,“ uvádí Michal Škoda, šéf výrobce jogurtů a dalších produktů Hollandia. I tam hledají úspory v řádu desetin procent a zkoumají, jestli dál používat plastová krycí víčka na kelímky.
Ivo Benda z Greiner Packaging navíc upozorňuje, že dosud se hledělo hlavně na „uhlíkovou stopu“ a trendem bylo snižování hmotnosti obalů. Jenže dělo se tak za cenu nejrůznějších bariér, které sice výrobku prodloužily život, ale snížily možnosti recyklace nebo ji úplně vyloučily.
„Udržitelnost se stává součástí konkurenčního boje. Už neřešíme jen kvalitu potraviny, marže a cenu, ale i obal,“ uzavírá jeden z manažerů.
