„V roce 2008 šly obrovské objemy na překotnou revitalizaci panelových domů, ceny šponovala i vyšší cena materiálů,“ uvádí Jan Tušl, generální ředitel českého výrobce Vekra, který je součástí Window Holdingu.
Výjimkou byl rok 2011, ve kterém se měnilo DPH a končila podpora revitalizací. Loni se trh stabilizoval a letos čeští výrobci oken očekávají pětiprocentní růst na osm miliard. „Je to důsledek růstu stavebnictví i snahy investorů vkládat peníze do smysluplných věcí,“ tvrdí jednatel společnosti Sulko Petr Suchánek.
Přestože se trh loni stabilizoval, opustilo ho podle Tušla zhruba deset procent lidské kapacity a zkrachovalo dalších pár podniků. „Šlo hlavně o ty, které se zaměřily na levné produkty a neustálý tlak na marže,“ uvádí Tušl.
Velké okno neznamená vždy nejlepší řešení. Vkus by neměl chybět |
Tím ale podle šéfa Vekry konsolidace neskončila. „Trh podle mého názoru čeká ještě další odchod části firem,“ předpovídá Tušl. Souhlasí s ním Radek Slabák, obchodní ředitel pro Evropu společnosti Inoutic, která vyrábí okenní a dveřní profily z PVC. „Konsolidace bude i nadále pokračovat kvůli silnému importu oken ze zahraničí a také například faktu, že dochází k proměně výrobců na prodejce, případně montážní firmy,“ řekl Slabák.
Nezdary menších firem nahrávají těm větším. „Náš podíl na trhu roste, odhadujeme ho zhruba na dvacet procent. Pozitivní je, že tržby rostou nejen díky objemu, ale hlavně díky vyšší průměrné ceně oken, která si lidé pořizují,“ tvrdí Tušl, jehož společnost loni utržila 1,3 miliardy korun a letos očekává podobný výsledek.
S rekordním růstem tržeb počítá rovněž Sulko, které drží asi sedm procent trhu. „Očekáváme, že tržby meziročně vzrostou asi o 18 procent,“ sdělil Suchánek MF DNES.
Démonická polská okna
Na rozdíl od devadesátých let, kdy se ve velkém vyměňovala okna v panelácích po celém Česku, už podle tuzemských výrobců není nejnižší cena hlavním kritériem výběru.
„Tenkrát se prosazovala ta nejlevnější plastová okna s krátkou životností. Dnes už přitom mnoho z tehdejších dodavatelů ani neexistuje a levná plastová okna se často vyměňují za kvalitnější a dražší,“ zmínil Tušl.
Levná plastová okna se nejčastěji dovážela z Polska. „V minulosti pravidelně vznikal odpor vůči oknům přiváženým ze zahraničí, hlavně těm z Polska. Čeští výrobci argumentovali jejich výrazně nižší kvalitou a v mnoha případech měli pravdu. Riziko, že se na český trh dostane nekvalitní výrobek z jiné evropské země, je však nyní výrazně nižší. I v onom démonizovaném Polsku totiž musí výrobci plnit poměrně přísné evropské normy,“ upozorňuje generální ředitel developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
Dovozcům polských oken se navíc v posledních letech nedaří tak jako dříve. „Import z Polska dosáhl svého maxima již v předchozích letech, nyní jeho vliv klesá,“ prohlašuje Suchánek z firmy Sulko.
Čeští výrobci oken odhadují podíl polských oken na českém trhu mezi 20 a 25 procenty. Ještě před deseti lety přitom podle nich pocházelo z Polska až 35 procent oken. Polským výrobcům to ale výrazně neuškodilo, mají totiž podporu tamní vlády. „Polská vláda před časem označila obor výroby otvorových výplní jako jednu z priorit rozvoje polského hospodářství. Proto také tento obor za poslední čtyři roky kontinuálně roste,“ vysvětluje Slabák z výrobce Inoutic.
Dotace jim pomáhají
Výměna oken v Česku je stále populární i díky programu Nová zelená úsporám, která lidem umožňuje získat dotaci na zateplení rodinných domů včetně výměny oken a dveří. V programu je aktuálně 15 223 podaných žádostí za 3,76 miliardy korun, které jsou zaměřeny na zateplení rodinných domů. Jejich součástí je zpravidla i výměna oken a dveří. „Podle dosažené výsledné úspory se dotace poskytovaná na výplně stavebních otvorů pohybuje od 2 100 do 3 800 Kč za metr čtvereční. Platí zde jednoduché pravidlo, že čím větší úspory energie žadatel zateplením dosáhne, tím vyšší dotaci může získat,“ říká tisková mluvčí Státního fondu životního prostředí ČR Lucie Früblingová.
