"Milionové výdělky však skutečně u nás nejsou obvyklé," vysvětlil jeden z autorů studie Jan Vlach. Šestinásobný rozdíl mezi platem ředitele a průměrem ve firmě, který je obdobný i ve srovnání s dělnickými profesemi, je však v porovnání s okolními zeměmi malý.
Například v sousedním Německu je rozdíl téměř dvanáctinásobný a ve Francii až patnáctinásobný. "Určitý tlak na rovnostářství u nás stále existuje. Na druhou stranu si lidé čím dál více uvědomují, jakou výkonností musí být vysoká odměna vykoupena," říká Zdeněk Pasák z personální agentury Madson & Taylor. Šéfové podle studie pracovali 13 hodin denně a vzali si jen dva a půl týdne dovolené.
Vyšší platy, to je i více práce
Pokud chcete být ředitelem, tak nejlépe v těžební firmě. Roční výdělek nejvýše postavených manažerů v tomto oboru totiž loni dosáhl v průměru 1,8 milionu korun, naopak nejhůře placeni jsou šéfové v zemědělství. Ti dostali za svou práci čtyřikrát méně zhruba 414 tisíc korun.
Průměr za všechny pak dosahoval 890 tisíc korun. Údaje o odměňování manažerů za loňský rok zpracovala společnost Trexima, v jejímž souboru bylo přes 3600 manažerů ze 190 organizací ze státního, veřejného i soukromého sektoru, ovšem vyjma peněžnictví. I přesto jde o nejplošněji zaměřenou studii v zemi.
"Výdělek do dvou milionů ročně v těžební firmě zhruba odpovídá. Ovšem je třeba vidět, co je za tím. Vstávám jako horník a spát chodím jako prostitutka," říká jeden z bývalých vrcholových manažerů uhelné firmy.
Šéfové firem a úřadů v průzkumu uvedli, že své peníze dostávají v průměru za 13 hodin denně, což znamená, že pracují o třetinu více než běžní zaměstnanci. "Takové tempo je u ředitelů standard, ale nedá se to vydržet moc dlouho.
Ovšem záleží, co všechno se do pracovní doby počítá, jestli například i večeře s klientem," soudí Zdeněk Pasák z personální firmy Madson & Taylor. Vedle platu, do něhož studie započítává i odměny a tantiémy, však mají manažeři další příjmy, jako jsou příplatky na vzdělávání či pojištění. Ty dosahovaly u ředitelů zhruba 30 tisíc korun za rok.
"S vyšším stupněm řízení a tím i rostoucím výdělkem se také zvyšoval význam důchodového připojištění a životního pojištění," uvádí studie. Dalším "bezplatným" požitkem poloviny ředitelů je služební auto, dvě třetiny mají k dispozici mobil a třetina firemní počítač domů.
Odborníci z personálních agentur upozorňují, že pokud se vezmou pouze platy ředitelů podniků, bez veřejné správy, jde o mnohem vyšší sumy. Například u bankéřů je podle Pasáka běžných 10 milionů korun ročně, u ředitelů výrobních firem 3 miliony.
"Záleží, na tom, zda jde o malou firmu z tramtárie, nebo větší, úspěšnou.
To rozpětí je podle našich zkušeností od 600 tisíc do pěti milionů korun," dodává Irena Brichtová ze společnosti Heidrick & Struggles.
