Celkem 40,7 miliardy korun ročně musí podnikatelé utratit, aby dali dohromady daňová přiznání. Musí si tedy vedle peněz na daně připravit o 3,9 procenta navíc.
Placení daní vždy bolí, ale někdy je bolest palčivější než jindy – nejvíc při placení daní z příjmu fyzických osob z podnikání. Drobní podnikatelé na každou na daních odvedenou tisícovku musí vynaložit 340 korun. Je to dáno tím, že musí vést účetnictví, a to je stojí mnoho času, a tedy i peněz.
Z analýzy vyplývá, že fyzické osoby vedou účetní knihy jen proto, že ze zákona musí, pro sebe ho nepotřebují. Čím je však firma větší, tím víc jí účetnictví slouží pro její vlastní přehled. "Pro společnost s 50 zaměstnanci jdou náklady včetně vedení účetnictví do statisícových řádů," říká daňový poradce Jan Molín z firmy Mivo.
Co s tím? "Jednou z cest, jak snížit zátěž pro státní správu i pro poplatníky, je zavádění daňových paušálů. Na druhou stranu to narušuje princip, že každý má platit daně podle výše svých příjmů, a ne z imaginárního výnosu," říká ekonom Leoš Vítek z VŠE. On a Jan Pavel jsou hlavními autory analýzy, která zkoumá náklady na placení daní ze strany firem.
K větší efektivitě výběru berní by mělo přispět zavedení systému Jednotného inkasního místa. Jde o projekt, se kterým přišlo ministerstvo financí a jenž by mohl začít fungovat za pět let. Záležet bude na nové vládě – jestli v něm bude dělat velké změny, všechno se zdrží.
Podle náměstka ministra financí Petera Chrenka by firmy na administrativě ušetřily sedm až osm miliard Kč. Nemusely by totiž vyplňovat tolik formulářů a obíhat berňák, sociálku, zdravotní pojišťovnu a případně celníky – vše by se vyřešilo na jednom místě.
Špatně vychází také vybírání silniční daně – tam podnikatel tratí 160 Kč za každou tisícovku daní. "Každá firma tomu musí věnovat aspoň pár hodin, přiznání není jednoduché vyplnit. Další komplikace v daňovém systému vznikají při používání služebních aut k privátním účelům," vysvětluje Vítek.
Když Úřad vlády počítal v roce 2005 administrativní zátěž soukromých firem, vyšlo mu, že podnikatelé musí vyhodit oknem 86 miliard korun ročně, aby dostáli svým zákonným povinnostem na nejrůznějších úřadech. Vláda se zavázala, že do roku 2010 sníží tuto zátěž o pětinu. V červnu například zrušili poslanci Knihu jízd.
Nejnovější studie nicméně ukázala, že jen zátěž spjatá s úřady pod ministerstvem financí je více než pětkrát vyšší, než se původně počítalo. "Nezdálo se nám to, chtěli jsme mít reálnější čísla, proto jsme analýzu zadali," vysvětluje Chrenko. "Ostatní resorty se spokojily s odhady od úřednického stolu, čísla pravděpodobně neodpovídají realitě," říká zdroj obeznámený s původním výpočtem před pěti lety.
A na kolik výběr daní přijde stát? "Rozpočet České daňové správy (ČDS) se pohybuje ročně kolem sedmi miliard korun, což představuje náklad 1,3 Kč na každou stokorunu vybrané daně," říká Jakub Haas, mluvčí MF.
Číslo je však zkreslené, protože ČDS nevybírá všechny daně – například sociální pojištění má na starosti Česká správa sociálního zabezpečení (pod MPSV). "Náklady ve výši zhruba jednoho procenta jsou standardní i jinde v EU. Snížit by se například mohly, pokud vybereme na daních víc. Musely by se tedy vybírat efektivněji," dodává Chrenko.
