Nad poplatky za platbu kartou už dnes málokdo kroutí hlavou. U stravenek je to jiné. Odborníci se neshodnou, zda jsou poplatky za jejich přijímání legální. Sdružení obrany spotřebitelů se domnívá, že to je nelegální a odvolává se na občanský zákoník. Česká obchodní inspekce v minulosti dokonce jednomu hostinci udělila pokutu 30 tisíc korun za to, že za platbu stravenkami účtoval svým hostům poplatek ve výši čtyř procent z celkové útraty.
Nejvyšší správní soud ale v roce 2007 rozhodnutí zrušil, podle něj poplatky za stravenky nejsou diskriminační. Odkazoval se přitom na své rozhodnutí týkající se platebních karet, ve kterém nepovažuje platby v hotovosti a platby platební kartou za srovnatelné transakce, protože prodávající má pouze zákonnou povinnost přijímat hotovost, ale ne platební karty. Platbu stravenkami považuje soud za ještě vzdálenější platební prostředek hotovosti než platbu bankovními kartami.
Poplatek za platbu stravenkami ale není zcela obvyklý. Zřejmě i proto, že si stravenkové společnosti podobné praktiky hlídají. "Ve všech našich smlouvách je klauzule, která říká, že poskytovatel služeb nebude přenášet náklady s přijímáním poukázek na uživatele. Pokud zjistíme, že někde k porušení smlouvy došlo, tak takové případy okamžitě řešíme a může to končit až vypovězením smlouvy," sdělil iDNES.cz šéf marketingu společnosti Sodexo Tomáš Kopřiva.
Je ale možné, že i příjemcům stravenek unikají tržby ve srovnání s hotovostními platbami. "Lze říci, že se pohybují v jednotkách procent," uvedl Kopřiva. Bližší čísla nikdo neřekne. "Výše poplatku, kterou hradíme vydavateli stravenek, je obchodním tajemstvím, a proto ji nemůžeme uveřejnit," sdělila pouze mluvčí řetězce Tesco Eva Karasová.
Lidem hlavně vadí, když firmy na stravenky nevracejí
Sdružení obrany spotřebitelů tvrdí, že si firmy poplatky za stravenky už téměř neúčtují. "Daleko častěji si ale zákazníci stěžují na nevracení ´přeplatků´ při placení stravenkami. Zde se ovšem stejně jako v předchozím případě soud přiklonil na stranu podnikatele a rozhodl, že na stravenky se vracet peníze nemusí, neboť stravenky nejsou cenný papír, ale při ´platbě´ stravenkou se jedná pouze o směnu stravenky za zboží," uvedl právník ze sdružení SOS Jan Votočka.
Sdružení obrany spotřebitelů tvrdí, že pokud si restaurace nebo obchody s potravinami za platbu stravenkami účtují poplatky, neměla by částka překročit náklady podnikatele za provedenou transakci. "Přijatelná je částka do 5 Kč, při vyšší platbě do 10 Kč," dodal Votočka.
Poplatky za stravenky jsou ale z pohledu jejich příjemců těžko obhajitelné i proto, že přivádějí více zákazníků. To se o platebních kartách říct nedá. Podle studie GFK uživatelé stravenek chodí do restaurací na obědy o 50 procent častěji než lidé bez stravenek a pokud by stravenky neexistovaly, přišly by restaurace ročně o 7,5 miliardy korun.
Banky si strhávají méně u řetězců
Od roku 2009 jsou poplatky za platbu kartou legálním nástrojem obchodníků, jak si kompenzovat procenta z tržeb strhávané bankou. Zákazník o tom ale musí vědět. Také zakladatel serveru bankovnipoplatky.com Patrik Nacher říká, že doba, kdy placení kartou bylo vždy bezplatné, je pryč.
Poplatky za platbu kartou dosahují až několika procent ceny a banky si je sjednávají individuálně. Na tom logicky vydělají obchodní řetězce a velké firmy na úkor těch malých, kterým banky účtují více. Jaký je procentuální rozdíl, firmy ale nechtějí prozradit. Odvolávají se na dohody o mlčenlivosti. Podle zdrojů iDNES.cz může být rozdíl až několik procent.
"Provozovatelé si někdy za platbu kartou a terminál účtují u obchodníka paušální částku a procento z nákupu. Obchodník pak tento náklad musí promítnout i do určitých pravidel, jako je například limit pro platbu kartou. Kdyby to nedělal, tak v momentě, kdy si u něj koupíte například půllitrovou kolu za 15 Kč a platíte kartou, tak se mu logicky vyplatíte méně než zákazníci, kteří platí hotově. Některé obchody proto přijímají karty až od určité výše hodnoty nákupu," uvedl Patrik Nacher. Celou věc ještě prodraží poplatek za příchozí platbu, pokud ho banka účtuje.
