Růstu mezd pomohl nejen prohlubující se nedostatek pracovníků na trhu práce, ale také zvyšování platů ve veřejné sféře před koncem roku. „Nejvýraznější impuls pro zvýšení mezd ve čtvrtém čtvrtletí dal stát,“ shrnuje Dalibor Holý z odboru statistiky trhu práce Českého statistického úřadu.
„Ve veřejné správě se ve čtvrtém čtvrtletí platy zvýšily v důsledku rozhodnutí o zvýšení platových tarifů meziročně o 10,5 procenta, ve vzdělávání o 9 a ve zdravotní a sociální péči o 10,8 procenta,“ říká Holý. Úplně nejvíc si však koncem rokem roku polepšili zaměstnanci muzeí, archivů a knihoven, kde vzrostla průměrná mzda o 13,4 procenta.
„Růst mezd ve veřejné sféře se následně přelévá do soukromého sektoru,“ dodává ekonomka Komerční banky Jana Steckerová. A už několik čtvrtletí po sobě platí, že nejrychleji rostou výdělky těm nejhůře placeným.
„Tento vývoj je dán skutečností, že na pracovním trhu převažuje poptávka po méně kvalifikovaných zaměstnancích, což je ostatně zřejmé i z nabídek volných pracovních míst,“ říká analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Nůžky mezi bohatými a chudými zaměstnanci se dál otvírají
Jenže rychlejší růst v hůře placených profesích je podle všeho jen dočasný fenomén. „Nepovede k výraznějšímu sbližování mezd mezi profesemi. V uplynulé dekádě mzdy v nízkopříjmových sektorech jako administrativa za zbytkem ekonomiky trendově spíše čím dál více zaostávaly,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.
Navíc podle něj, jako spoluautora analýzy ČSOB, dlouhodobě platí, že mzdy v těch nejvíce nedostatkových profesích zdaleka nerostou nejrychleji. České firmy mají tradičně největší problém sehnat nejméně kvalifikované pozice. Mezi ně patří montážní dělníci či pomocní pracovníci ve stavebnictví či ve výrobě.
„I když letos mohou mzdy nejníže placených profesích zrychlovat více, výraznější pokles pozvolna narůstající příjmové nerovnosti neočekáváme,“ dodává Bureš.
Ostatně další rozevírání nůžek mezi nejlépe a nejhůře placenými na datech za 4. čtvrtletí potvrzují i statistici. „Mzdové rozpětí se meziročně poněkud rozšířilo: desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami pobírala výdělky pod hranicí 12 263 korun, horní desetina měla naopak mzdy nad hranicí 51 412 korun,“ říká Holý.
Hnacím motorem národní ekonomiky podle něj zůstává zpracovatelský průmysl, kde pracuje téměř 29 procent všech zaměstnanců. „Loni byl jak z pohledu zaměstnanosti, tak mezd ve velmi dobré kondici: přibylo tu meziročně téměř 19 tisíc nových zaměstnaneckých míst a průměrná mzda přitom vzrostla o 7,2 procenta na 29 525 korun,“ říká Holý.
Analytici počítají s tím, že výdělky porostou i letos podobným tempem jako loni, tedy někde mezi sedmi a osmi procenty. Stejně jako loni - na rozdíl od předchozích let - však téměř třetinu tohoto nárůstu ukousne inflace
„Nadprůměrný růst mezd bude pokračovat i v prvních dvou čtvrtletích tohoto roku, a poté mírně zpomalí kvůli vyšší srovnávací základně. K tomu musíme připočíst omezené možnosti firem navyšovat mzdové náklady, jelikož si potřebují zachovat konkurenceschopnost. Pro rok 2018 počítáme, že průměrná nominální měsíční mzda poroste více než sedmiprocentním tempem při průměrné míře nezaměstnanosti k 3,8 procenta,“ odhaduje například analytik Raiffeisenbank Milan Frydrych.
v korunách | meziroční změna (v %) | |
celkem ČR | 29 504 | 7,0 |
ubytování a stravování | 17 509 | 11,9 |
kultura | 25 439 | 9,3 |
zdravotnictví | 30 537 | 9,1 |
veřejná správa | 33 035 | 8,3 |
administrativa | 19 483 | 8,0 |
obchod | 27 668 | 7,4 |
zpracovatelský průmysl | 29 525 | 7,2 |
činnosti v oblasti nemovitostí | 25 540 | 6,9 |
těžba | 33 442 | 6,6 |
doprava a skladování | 27 450 | 6,5 |
vzdělávání | 28 416 | 6,2 |
zemědělství | 23 713 | 5,4 |
vodárenství | 26 877 | 5,4 |
energetika | 43 344 | 5,1 |
stavebnictví | 26 037 | 5,1 |
informační a komunikační činnosti | 52 530 | 4,5 |
vědecké činnosti | 35 675 | 4,5 |
peněžnictví a pojišťovnictví | 52 156 | 3,6 |
Pozn. Průměrné údaje za 1. až 4. čtvrtletí.
Pramen: ČSÚ