Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Platy manažerů ve světě dál rostou

  1:00aktualizováno  1:00
Šéfové pěti set největších amerických firem si loni vydělali dohromady 5,4 miliardy dolarů. Každý v průměru skoro 11 milionů dolarů (251 milionů korun). To je o šest procent více než o rok dříve, napsal časopis Forbes.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.czProfimedia.cz

Tento růst je relativně malý, zvláště když se porovná se čtyřiapadesátiprocentním růstem jejich odměn v roce 2004.

Ale i v Americe, kde je tolerance k vysokým platům vyšší než v Evropě, se opět začíná hovořit o "tlustých kocourech," manažerech, kteří si nechávají vyplácet příliš tučné odměny, aniž za to předvádějí dostatečný výkon.

Ale i Amerika, kde jsou pravidla týkající se povinnosti zveřejňovat odměny manažerů již nyní mnohem tvrdší než na starém kontinentu, se je chystá ještě zpřísnit.

"Naše pravidla jsou zastaralá," řekl loni po nástupu do funkce šéf americké Komise pro akcie a burzu Christopher Cox. "A často umožňují spíše zamaskovat skutečnou výši odměny, kterou manažeři dostávají. Namísto toho, aby ji odhalovala."

Americké firmy na burze tak nyní budou muset ve svých výročních zprávách zveřejňovat přehledné tabulky o celkových odměnách nejvyšších šéfů včetně předsedů představenstva, výkonného a finančního ředitele a dalších tří nejlépe placených lidí.

Zveřejňovat se musí nejen samotný plat, ale i akciové bonusy, které bývají mnohem vyšší.

Nejlépe placený americký manažer loňského roku si 99,9 procenta své odměny ve výši 249,4 milionu dolarů vydělal právě na opcích.

Díky mnohem rozšířenějšímu odměňování manažerů opcemi v Americe v porovnání s Evropou jsou podle odborníků platy v USA stále výrazně vyšší než ve zbytku světa, Evropu nevyjímaje.

Vyčíslovat se v USA budou muset také veškeré další odměny včetně důchodových benefitů dosahujících často astronomických výší.

Po skandálech ve společnostech Enron, WorldCom nebo firmě Tyco se Amerika rozhodla zpřísnit povinnost zveřejňování všech finančních výhod, které přesáhnou výši deseti tisíc dolarů.

To by mělo zabránit zneužívání takových požitků, jako bylo firemní letadlo, pořádání nákladných večírků nebo placení luxusních bytů.

Evropa se striptýzu brání
I na starém kontinentu se platy postupně zvyšují. I když se to hůře prokazuje na číslech.

V Evropě se sice také začíná po vzoru Ameriky prosazovat větší otevřenost ve zveřejňování manažerských odměn, ale jde to hlavně kvůli malé tradici a strachu ze závisti, kterou odpůrci tohoto kroku argumentují, pomalu a ztuha.

Nejotevřenější je v tomto pohledu Británie, považovaná za vzor, z něhož by si měly ostatní evropské země vzít příklad.

Firmy, jejichž akcie se obchodují na burze, musí podobně jako v USA podrobně uvádět výši platů svého vedení včetně proměnlivých složek platu, jako jsou akciové opce.

Výši platů relativně velmi detailně - tedy za jednotlivce - zveřejňuje také Švédsko, Švýcarsko, Španělsko, Itálie a Nizozemsko.

Několik let již musí výši platů svých manažerů zveřejňovat také francouzské společnosti obchodované na burze. Stále se zde však zdaleka nemusí jít do takových podrobností jako v USA.

Velké změny v tomto ohledu čekají Německo, kde byla výše platů dlouhá léta tabu. Ale v zájmu akcionářů německá vláda loni rozhodla, že firmy budou muset zveřejňovat odměny individuálně, a ne jen celková čísla za vedení.

Původně chtěla německá vláda, aby k tomuto kroku přistoupily firmy dobrovolně. Zatímco hlavně banky se podvolily, velké firmy jako chemický koncern BASF, společnost Adidas či automobilky BMW a DaimlerChrysler se tomu tvrdě bránily.

Právě automobilka DaimlerChrysler však nedávno překvapivě obrátila a poprvé ve své historii oznámila, že její šéf Dieter Zetsche si za rok vydělá včetně bonusů až 3,75 milionu eur (106 milionů korun).

To je v porovnání s desetimilionovými platy šéfů amerických konkurentů jako General Motors či Ford docela málo.

Souhrnně za celé vedení se musí odměny manažerům zveřejňovat v Řecku, Lucembursku, Dánsku či Německu. A také v Česku.

Česko je málo otevřené
Česko má v otevřenosti kolem výše manažerských platů do amerických zvyků stále hodně daleko.

Kapitálový trh tu není ani zdaleka tak rozvinutý, v akciích nemají drobní investoři tolik peněz, a tak není tlak na důsledné zveřejňování platů manažerů nijak velký.

Loni to zpočátku vypadalo, že členové vedení veřejně obchodovaných společností budou muset zveřejnit své platy jmenovitě jako v cizině. Pak se však zákon narychlo změnil.

Parlamentní úředníci dokonce spěchali za prezidentem Václavem Klausem na Moravu, aby stihl upravený zákon podepsat a aby jej tiskárna včas dala do sbírky. To se nakonec povedlo, takže firmy musí zveřejňovat odměny jen za celé představenstvo a dozorčí radu.

Sami manažeři však přiznávají, že české zákony jsou nedokonalé a úplně dokonalý platový striptýz nevyžadují.

"Byl bych pro, aby se zveřejňování platů v Česku zpřísnilo," řekl před časem pro MF DNES Jack Stack, šéf České spořitelny, podle něhož jsou současná pravidla velmi obecná.

Loni, kdy se odměny podle nových pravidel zveřejňovaly poprvé, nesplnilo podmínky 44 ze 106 společností, vyplynulo ze šetření Komise pro cenné papíry. Komise se od letošního dubna stala součástí ČNB, což souviselo se sjednocením dohledu nad finančními a kapitálovými trhy.

Národní banka vzhledem ke svému vlivu, velikosti a tradici má v Česku silnější páky, než měla samostatná komise. Za průhledné prostředí a pohodlí pro lidi kupující české akcie jsou nyní odpovědní jiní lidé a je možné, že budou důslednější.

"Manažeři veřejně obchodovaných společností by své příjmy měli zveřejňovat. Na to, abychom jako centrální banka iniciovali změnu zákona, je ale příliš brzy. Musíme o tom diskutovat především s ministerstvem financí," říká Michaela Erbenová, členka sedmičlenné bankovní rady ČNB.

Amerika vede nad Evropou
Rozdíly mezi USA a Evropou nejsou jen v otevřenosti ohledně platů, ale také v jejich výši.

Potvrzuje to i loni zveřejněná studie britského časopisu Management Today, podle níž si průměrný šéf soukromé firmy v USA přišel ročně na 2,7 milionu dolarů (62 milionů korun), šéf německé firmy na 1,1 milionu dolarů a šéf britské firmy na 0,9 milionu dolarů.

Právě němečtí a britští manažeři jsou v Evropě placeni nejlépe, což potvrzuje i jiná studie společnosti Watson Wyatt, která na čelo Evropy řadí ještě nejvyšší manažery ze Švýcarska.

Rozdíly mezi Amerikou a Evropou se ještě zdůrazní, když se neberou v potaz průměry, ale konkrétní nejvyšší mzdy.

Loni byl nejlépe placeným americkým bossem Richard Fairbank, který si vydělal 249,4 milionu dolarů.

A to ještě není zdaleka rekordní číslo, které zřejmě drží šéf společnosti Oracle Larry Ellison, jenž si v roce 2001, v době největšího boomu akcií technologických firem, přišel díky opcím na 706 milionů dolarů (16 miliard korun).

V porovnání s tím je mzda nejlépe placeného Brita, šéfa ropného koncernu BP Johna Browna, jenž loni dostal odměnu okolo 14,5 milionu dolarů, úplný pakatel.

Autoři:



Nejčtenější

Mrakodrap bohatých otevírá. Být Jágrovi sousedem vyjde na desítky milionů

V Tower na pražské Pankráci (stav v lednu 2017)

Byty v patrně nejdražším bytovém domě v Česku - pražském V Toweru si přebírají jejich noví majitelé. Jsou mezi nimi...

Soud dal řidiči německý plat, čeští dopravci se bojí růstu počtu žalob

Šofér kamionu Jiří Gabrhel

První český řidič kamionu vyhrál soud o to, že mu česká firma za řízení v Německu platila méně, než kolik je tamní...



Pět tisíc dolarů na ruku a sbohem. Amazon se zbavuje lidí bez motivace

Pracovníkům ve skladu Amazon se v USA důsledně říká „associates“, tedy...

Nestandardní cestou jde americký Amazon při propouštění zaměstnanců bez motivace. Svému personálu předložil „nabídku“,...

Válka o prodavačky pokračuje. Nástupní mzda v Lidlu bude 28 tisíc

Nová prodejna v Berouně se otevře v následujících týdnech.

Diskonty Lidl v Česku zvýší od března nástupní mzdu pokladních a prodavaček na 28 tisíc korun, tedy o pětinu. V Praze a...

Fronty i na půl hodiny. Kaufland má málo pokladních, lidé si stěžují

(Ilustrační snímek)

V Kauflandu na pražském Bohdalci je 25 pokladen, v posledních dnech je však běžné, že fungují jen čtyři. Nakupujících...

Další z rubriky

Zákon o omezení hazardu je bezzubý, gambleři hrají dál téměř bez omezení

(Ilustrační snímek)

Nový zákon o regulaci hazardu ukládá od ledna spousty povinností. Jenže je bezzubý. Pololegální herny ho obcházejí...

VIDEO: V každém z nás je sportovec. Ruzyňské letiště fandí olympionikům

V každém z nás je kus sportovce

Letiště Václava Havla Praha vytvořilo sérii tří virálních videí, kterými podporuje české sportovce v Jižní Koreji. Tři...

Mlékárny tlačí výkupní ceny mléka dolů. Mají nový argument: dovoz eidamu

Asiago DOP

Mlékárny si předloni zoufaly, že prodělávají na másle. Nyní tomu už tak není. Teď je straší cenový propad eidamu. Mohou...

Najdete na iDNES.cz