Platy manažerů ve světě dál rostou

  1:00aktualizováno  1:00
Šéfové pěti set největších amerických firem si loni vydělali dohromady 5,4 miliardy dolarů. Každý v průměru skoro 11 milionů dolarů (251 milionů korun). To je o šest procent více než o rok dříve, napsal časopis Forbes.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.czProfimedia.cz

Tento růst je relativně malý, zvláště když se porovná se čtyřiapadesátiprocentním růstem jejich odměn v roce 2004.

Ale i v Americe, kde je tolerance k vysokým platům vyšší než v Evropě, se opět začíná hovořit o "tlustých kocourech," manažerech, kteří si nechávají vyplácet příliš tučné odměny, aniž za to předvádějí dostatečný výkon.

Ale i Amerika, kde jsou pravidla týkající se povinnosti zveřejňovat odměny manažerů již nyní mnohem tvrdší než na starém kontinentu, se je chystá ještě zpřísnit.

"Naše pravidla jsou zastaralá," řekl loni po nástupu do funkce šéf americké Komise pro akcie a burzu Christopher Cox. "A často umožňují spíše zamaskovat skutečnou výši odměny, kterou manažeři dostávají. Namísto toho, aby ji odhalovala."

Americké firmy na burze tak nyní budou muset ve svých výročních zprávách zveřejňovat přehledné tabulky o celkových odměnách nejvyšších šéfů včetně předsedů představenstva, výkonného a finančního ředitele a dalších tří nejlépe placených lidí.

Zveřejňovat se musí nejen samotný plat, ale i akciové bonusy, které bývají mnohem vyšší.

Nejlépe placený americký manažer loňského roku si 99,9 procenta své odměny ve výši 249,4 milionu dolarů vydělal právě na opcích.

Díky mnohem rozšířenějšímu odměňování manažerů opcemi v Americe v porovnání s Evropou jsou podle odborníků platy v USA stále výrazně vyšší než ve zbytku světa, Evropu nevyjímaje.

Vyčíslovat se v USA budou muset také veškeré další odměny včetně důchodových benefitů dosahujících často astronomických výší.

Po skandálech ve společnostech Enron, WorldCom nebo firmě Tyco se Amerika rozhodla zpřísnit povinnost zveřejňování všech finančních výhod, které přesáhnou výši deseti tisíc dolarů.

To by mělo zabránit zneužívání takových požitků, jako bylo firemní letadlo, pořádání nákladných večírků nebo placení luxusních bytů.

Evropa se striptýzu brání
I na starém kontinentu se platy postupně zvyšují. I když se to hůře prokazuje na číslech.

V Evropě se sice také začíná po vzoru Ameriky prosazovat větší otevřenost ve zveřejňování manažerských odměn, ale jde to hlavně kvůli malé tradici a strachu ze závisti, kterou odpůrci tohoto kroku argumentují, pomalu a ztuha.

Nejotevřenější je v tomto pohledu Británie, považovaná za vzor, z něhož by si měly ostatní evropské země vzít příklad.

Firmy, jejichž akcie se obchodují na burze, musí podobně jako v USA podrobně uvádět výši platů svého vedení včetně proměnlivých složek platu, jako jsou akciové opce.

Výši platů relativně velmi detailně - tedy za jednotlivce - zveřejňuje také Švédsko, Švýcarsko, Španělsko, Itálie a Nizozemsko.

Několik let již musí výši platů svých manažerů zveřejňovat také francouzské společnosti obchodované na burze. Stále se zde však zdaleka nemusí jít do takových podrobností jako v USA.

Velké změny v tomto ohledu čekají Německo, kde byla výše platů dlouhá léta tabu. Ale v zájmu akcionářů německá vláda loni rozhodla, že firmy budou muset zveřejňovat odměny individuálně, a ne jen celková čísla za vedení.

Původně chtěla německá vláda, aby k tomuto kroku přistoupily firmy dobrovolně. Zatímco hlavně banky se podvolily, velké firmy jako chemický koncern BASF, společnost Adidas či automobilky BMW a DaimlerChrysler se tomu tvrdě bránily.

Právě automobilka DaimlerChrysler však nedávno překvapivě obrátila a poprvé ve své historii oznámila, že její šéf Dieter Zetsche si za rok vydělá včetně bonusů až 3,75 milionu eur (106 milionů korun).

To je v porovnání s desetimilionovými platy šéfů amerických konkurentů jako General Motors či Ford docela málo.

Souhrnně za celé vedení se musí odměny manažerům zveřejňovat v Řecku, Lucembursku, Dánsku či Německu. A také v Česku.

Česko je málo otevřené
Česko má v otevřenosti kolem výše manažerských platů do amerických zvyků stále hodně daleko.

Kapitálový trh tu není ani zdaleka tak rozvinutý, v akciích nemají drobní investoři tolik peněz, a tak není tlak na důsledné zveřejňování platů manažerů nijak velký.

Loni to zpočátku vypadalo, že členové vedení veřejně obchodovaných společností budou muset zveřejnit své platy jmenovitě jako v cizině. Pak se však zákon narychlo změnil.

Parlamentní úředníci dokonce spěchali za prezidentem Václavem Klausem na Moravu, aby stihl upravený zákon podepsat a aby jej tiskárna včas dala do sbírky. To se nakonec povedlo, takže firmy musí zveřejňovat odměny jen za celé představenstvo a dozorčí radu.

Sami manažeři však přiznávají, že české zákony jsou nedokonalé a úplně dokonalý platový striptýz nevyžadují.

"Byl bych pro, aby se zveřejňování platů v Česku zpřísnilo," řekl před časem pro MF DNES Jack Stack, šéf České spořitelny, podle něhož jsou současná pravidla velmi obecná.

Loni, kdy se odměny podle nových pravidel zveřejňovaly poprvé, nesplnilo podmínky 44 ze 106 společností, vyplynulo ze šetření Komise pro cenné papíry. Komise se od letošního dubna stala součástí ČNB, což souviselo se sjednocením dohledu nad finančními a kapitálovými trhy.

Národní banka vzhledem ke svému vlivu, velikosti a tradici má v Česku silnější páky, než měla samostatná komise. Za průhledné prostředí a pohodlí pro lidi kupující české akcie jsou nyní odpovědní jiní lidé a je možné, že budou důslednější.

"Manažeři veřejně obchodovaných společností by své příjmy měli zveřejňovat. Na to, abychom jako centrální banka iniciovali změnu zákona, je ale příliš brzy. Musíme o tom diskutovat především s ministerstvem financí," říká Michaela Erbenová, členka sedmičlenné bankovní rady ČNB.

Amerika vede nad Evropou
Rozdíly mezi USA a Evropou nejsou jen v otevřenosti ohledně platů, ale také v jejich výši.

Potvrzuje to i loni zveřejněná studie britského časopisu Management Today, podle níž si průměrný šéf soukromé firmy v USA přišel ročně na 2,7 milionu dolarů (62 milionů korun), šéf německé firmy na 1,1 milionu dolarů a šéf britské firmy na 0,9 milionu dolarů.

Právě němečtí a britští manažeři jsou v Evropě placeni nejlépe, což potvrzuje i jiná studie společnosti Watson Wyatt, která na čelo Evropy řadí ještě nejvyšší manažery ze Švýcarska.

Rozdíly mezi Amerikou a Evropou se ještě zdůrazní, když se neberou v potaz průměry, ale konkrétní nejvyšší mzdy.

Loni byl nejlépe placeným americkým bossem Richard Fairbank, který si vydělal 249,4 milionu dolarů.

A to ještě není zdaleka rekordní číslo, které zřejmě drží šéf společnosti Oracle Larry Ellison, jenž si v roce 2001, v době největšího boomu akcií technologických firem, přišel díky opcím na 706 milionů dolarů (16 miliard korun).

V porovnání s tím je mzda nejlépe placeného Brita, šéfa ropného koncernu BP Johna Browna, jenž loni dostal odměnu okolo 14,5 milionu dolarů, úplný pakatel.

Autoři:


Nejčtenější

Všichni chtěli spot ve stylu Air Bank, říká autor. Nově opisuje E.ON

Reklama na služby E.ON.

Jedni říkají, že jde o „vykrádačku“, jiní to tak nevidí. Spotů, které se inspirovaly populárními krátkými reklamami Air...

Šátek za tisíc dolarů vypadá jako ženské přirození, značka Fendi sklidila výsměch

Růžovou šálu Touch of Fur vyrábí italská módní značka Fendi

Italská značka luxusního oblečení Fendi pobavila svým kožešinovým šátkem mnohé uživatele sociálních sítí. Zejména jeho...



Z prošlého jídla a miliard much udělali dva Britové v Jižní Africe byznys

Od roku 2008, kdy firma vznikla a přijala první zaměstnance, se jejich počet...

Miliardy much a hnijící jídlo jsou pro bratry Jasona a Davida Drewovy z Velké Británie jádrem podnikání. V Jižní Africe...

Mladí chtějí žít na dluh a mít hned to, na co rodiče šetřili, říká bankéř

Šéf Sberbank Edin Karabeg

Mileniálové si půjčují a jsou častěji ochotni jít do rizika než jejich rodiče, myslí si šéf české pobočky Sberbank Edin...

Mileniálové všech zemí, spojte se. Mladá generace se odvrací od kapitalismu

Socha Karla Marxe v německém Trieru

Popularita kapitalismu mezi mladými Američany klesá. Přibližně polovina z nich by raději žila v socialistické zemi,...

Další z rubriky

Agrofert se znovu snaží koupit pekárny United Bakeries

Dodávky firmy Penam určené pro distribuci pečiva.

Pekárenská firma Penam z koncernu Agrofert hodlá koupit jediného akcionáře čelního českého výrobce pečiva United...

Zůstane huť bez proudu? Ústup Mittalu z Ostravy připomíná taktiku spálené země

Pohled na závod ArcelorMittal v Ostravě-Kunčicích.

Pozvolné odpoutávání společnosti ArcelorMittal od ostravské hutě připomíná ty nejdrsnější pohádky bratří Grimmů, kde se...

Zemanův expertní tým podpořil jadernou energetiku i prolomení limitů těžby

Tři zaniklé vsi nemívaly veliké kostely, jen malé kaple, jež patřily pod...

Poradní tým prezidenta Miloše Zemana v sobotu podpořil jadernou energetiku a její další rozvoj. Ve výrobě elektřiny...



Najdete na iDNES.cz