Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Platy rostou, i když se firmám nedaří

  15:50aktualizováno  15:50
P r a h a - Jedno z hlavních ekonomických pravidel, podle kterého má firma v potížích mzdy zmrazit, nebo dokonce snížit, v tuzemsku neplatí. Skoro ve všech problémových českých podnicích se letos lidem na výplatních páskách objeví vyšší částky a mnohdy nárůst předčí dokonce i odhadovaný růst spotřebitelských cen.
Zaměstnanci ztrátové Tatry, která loni několikrát zastavila výrobu a kvůli nedostatku peněz posouvala výplatní termíny, mají letos podle kolektivní smlouvy nárok na pětiprocentní růst mezd. Stejný je nárůst i v ČKD Praha Holding a jeho dceřiné společnosti Vagónka Studénka.

Všechny tyto firmy čekají na záchranu ve státním revitalizačním programu. Naopak v prosperující mladoboleslavské automobilce nechce firemní vedení zvýšit mzdy více než o tři a půl procenta.

Tento zjevný rozpor mezi výkonností a růstem odměn vysvětlují ekonomové zejména nedostatečnou schopností firemních šéfů hledat úspory i v osobních nákladech. „Když se v Americe dostane firma do potíží, nejprve si sníží plat šéf a poté jsou na řadě zaměstnanci. U nás zatím neznám jediný příklad,“ říká hlavní analytik ČSOB Josef Kovalovský.

Firmy podle něho často nedokážou spočítat, kolik si mohou dovolit zaměstnancům přidat peněz, aniž by to podnik příliš zatížilo. „Málo se stále hledí na takové ukazatele, jako je produktivita práce,“ uvádí Kovalovský.

Jeho slova potvrzuje poslední průzkum poradenské firmy PricewaterhouseCoopers. Pracovní výkonnost sleduje 69 procent firem se zahraničními majiteli, ale jen 47 procent podniků v českých rukou.

Když má firma vysvětlit, proč lidem přidává peníze, když zároveň žádá státní pomoc, odpovědí jejích zástupců je většinou věta typu: Museli jsme přece něco přidat, abychom vyšli s odboráři.

„Výsledek je kompromisem mezi představou odborářů a představou vedení,“ odpovídá na dotaz, zda je nárůst mezd u ztrátové firmy čekající státní pomoc nějak opodstatněný, mluvčí holdingu ČKD Praha Richard Pažout.

Odboráři však přicházejí s dalším argumentem na podporu růstu mezd: většina problémových firem propouštěla, a vyšší platy se tak rozdělí mezi menší počet zaměstnanců. „V roce 1998 jsme na mzdy pro 14 200 lidí spotřebovali 2,3 miliardy korun, plán na letošek je 1,8 miliardy pro 10 700 pracovníků.

Proč by se měli zaměstnanci uskromňovat? Vždyť náklady na mzdy tvoří jen třináct procent celkových firemních nákladů,“ argumentuje ekonom odborové centrály Vítkovic Věnomír Merta. Jeho kolega ze Škody Plzeň Jindřich Brabec dodává: „Loni odešla z firmy pětina zaměstnanců, a tak i při našem návrhu na růst mezd o čtyři procenta firma celkově na mzdách ušetří.“ Národohospodáři oponují: Firmy jsou v obtížné situaci a prosazovat jakýkoli nárůst mezd je z ekonomického pohledu stěží obhajitelné. A navíc se zvyšuje pravděpodobnost, že podniky tak - jako často v loňském roce - své peněžní závazky k zaměstnancům přestanou plnit. Růst mezd tak zůstane jen na papíře.

Ne všechny společnosti v obtížích však již zaměstnancům přislíbily výraznější růst mezd.

Ve dvou podnicích, které se již loni potýkaly s nevyplácením platů - v ČKD Dopravní systémy a v Zetoru - kolektivní vyjednávání ještě nezačalo. Šéfové těchto firem zatím tvrdí, že platy nevzrostou. S vizí nulového růstu půjde do vyjednávání i vedení Škody Plzeň.

Zmrazení mezd je však v tuzemsku nejodvážnějším krokem, který může management v případě souhlasu odborů bez potíží prosadit.

Mnohem složitější pozici by měl ředitel, který by chtěl svým zaměstnancům na platech ubrat.

„Právní výklad není jednoznačný, ale pravděpodobně i v případě, kdy by snížení platů bylo součástí kolektivní smlouvy, musel by s takovým krokem souhlasit každý zaměstnanec a podepsat se zaměstnavatelem novou smlouvu,“ říká právník ministerstva práce a sociálních věcí Ladislav Jouza.

PRŮMĚRNÉ MZDY A JEJICH LETOŠNÍ RŮST
PRŮMĚRNÉ MZDY A JEJICH LETOŠNÍ RŮST
FirmaPrůměrná mzda 1999Násobek průměrné mzdy*Letošní změna (%)
ČKD Dopravní systémy18 0001,430-4 (v jednání)
Spolana14 0001,113,5
Škoda Plzeň14 5001,150-4 (v jednání)
Tatra12 1000,965
Vagónka11 3000,95
Vítkovice14 366**1,14-1,26
Zetor11 0000,87v jednání
Poznámka: * vztaženo k průměrné mzdě v průmyslu za leden až listopad 1999 ** původně sjednáno, nakonec se zaměstnancům loni vyplatilo v průměru jen 12 838 korun Pramen: firmy
Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vítězem regionálního kola soutěže EY Podnikatel roku se ve Zlínském kraji stal...
České firmy chtějí zvýšit růst pomocí inovací, světové více investují do lidí

Za největší problém do budoucna považují čeští podnikatelé nedostatek kvalitních lidí. Až dvě třetiny firem v něm vidí hlavní riziko pro další růst, ukázal...  celý článek

Obchodní ředitel řetězce COOP Josef Plesník
Vzpomínky na JZD nám škodí, mladé družstva nelákají, říká šéf COOP

COOP letos slaví 170 let. Na velký večírek to však nevypadá. Obce nechávají obchody zavřít a mladí se do družstevničení nehrnou. Až 800 prodejen může být brzy...  celý článek

Máslo (ilustrační snímek)
Z marží másla mají řetězce polovinu, ministerstvo kontrolu cen vítá

Máslo do Vánoc ještě zdraží, ale pomaleji než dosud. Za rok jeho cena stoupla o 45 procent. Podle dokumentu ministerstva zemědělství o vývoji trhu s mléčnými...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.