Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


KOMENTÁŘ: Nepřidávejme všem. Učitelé si vyšší platy zaslouží

  14:08aktualizováno  14:08
Čísla statistického úřadu potvrzují, že se máme dobře, a tak odboráři tlačí na vyšší platy. Jenže ne vždy by se jim mělo ustupovat. Hlavně ne v otázce kratšího pracovního týdne a zvýšení minimální mzdy. Může to ohrozit prosperitu ekonomiky, píše v komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Poslední dobou dělá vládním stranám nejlepší předvolební kampaň Český statistický úřad. Ohlašuje jedno skvělé makroekonomické číslo za druhým.

Naposledy statistici přišli s tím, že mzdy letos ve druhém čtvrtletí rostly nejrychleji za uplynulých deset let. Je navíc takřka jisté, že do konce roku – poprvé v historii českých zemí – překoná průměrná mzda úroveň 30 tisíc korun. Radost mohou mít kromě vládních partají jak tuzemské odbory, tak francouzský prezident Emmanuel Macron, který v poslední době svedl do jednoho šiku boj za vyšší české mzdy, resp. proti údajnému českému sociálnímu dumpingu.

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Cyrrus

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Cyrrus

S jídlem roste chuť. A odboráři nejsou výjimkou. Hodlají z napjaté situace na trhu práce, která je klíčovou příčinou mzdového boomu, vytěžit co nejvíce. Vědí, že v Česku je skoro 200 tisíc volných pracovních míst, a stupňují své požadavky. Opět vyrukovali s požadavkem kratšího pracovního týdne.

Jenže právě ten je jedním ze zásadních důvodů, proč Francie, která jej zavedla už v 80. letech, podává dlouhodobě dýchavičný hospodářský výkon a proč se dnes Macron musí šikovat právě s českými odboráři. Kdyby francouzské vlády sériově neustupovaly tamním odborům, údajný sociální dumping v Česku by dnes Paříž vůbec nemusel zajímat, tak ekonomicky dobře by na tom byla. Budiž to varováním pro naše politiky. Jejich současné ústupky nenasytným odborům – třeba v otázce navyšování minimální mzdy – se mohou snadno vymstít.

Už od posledního čtvrtletí roku 2015 v Česku trendově stoupá takzvaná mzdová náročnost produktu, která měří mzdové náklady na jednotku výroby. To znamená, že ekonomická aktivita a produktivita sice rostou, ale objem mezd a platů ještě rychleji. Nůžky mezi oběma ukazateli se přitom rozevírají stále citelněji, přičemž růst minimální mzdy na tom má svůj podíl.

Požadavky odborů jsou nebezpečné

Současné tempo mzdového růstu je jen obtížně udržitelné. Čím zbabělejší či, chcete-li, vypočítavější ústupky budou mnozí stávající vládní politici odborům činit, tím méně pravděpodobné je jeho udržení.

U učitelů je platová mizérie největší, řekl v Rozstřelu ke stávce odborář

Nebo ještě jinak: nynější odborářská lačnost snoubená s krátkozrakostí politiků se stala klíčovým rizikovým faktorem, jenž ohrožuje momentální prosperitu tuzemské ekonomiky a znatelně zvyšuje pravděpodobnost propadu do další krize v relativně brzké době. Uvažme totiž, že na krize se zadělává v době prosperity a velmi často je důvodem nestoudná hamižnost či autentické nebo jen předstírané nepochopení elementární ekonomické logiky.

Ne všude lze ovšem měřit produktivitu i zmíněnou mzdovou náročnost produktu tak snadno jako v průmyslu. Manažer fabriky si snadno spočítá, kolik pracovníků a kolik odpracovaných hodin bylo třeba na výrobu tolika a tolika autodílů nebo celých automobilů. Ví také, kolik za svoji produkci utržil. Za posledních 50 let vzrostla produktivita třeba v autoprůmyslu závratně, za posledních 100 let astronomicky a za posledních 150 let nekonečně, vždyť autoprůmysl tehdy ani neexistoval.

Jak se za stejnou dobu změnila klasická školní třída? Takřka vůbec. Akorát tmavě zelenou tabuli a křídu možná tu a tam nahradil „whiteboard“ a fix. Jde o jeden z příznaků toho, že produktivita ve školství roste dramaticky pomaleji než v průmyslu. Jestliže je výše mezd odvislá od produktivity, mají snad být platy učitelů neměnné?

Pochopitelně, že nemají. Letos zesnulý americký ekonom William Baumol proslul svou hypotézou „nákladové choroby“. Odvětví s žádným nebo nízkým růstem produktivity, jako je školství, se musí, co se tempa růstu mezd týče, dříve či později „nakazit“ od odvětví s vyšším růstem produktivity, tedy s vyšším růstem mezd. Jinak to nejde.

Jinak by totiž dnes už nebyli žádní učitelé nebo by vyučovali jen naprostí asketové. Čili pokud se kantorům zvyšují platy, není to tím, že by byli rázem produktivnější, ale tím, že třeba zaměstnanec v autoprůmyslu vyrobí za den či hodinu zase o něco více autodílů nebo celých vozů.

Oprávněné požadavky učitelů

Učitelské odbory, které začátkem týdne, v den oznámení nejvyššího růstu mezd od roku 2007, vstoupily do stávkové pohotovosti a žádají navýšení platů o patnáct procent, tak částečně jednají v souladu s ekonomickou logikou. Lze se bavit o tom, zda zrovna patnáct procent je odpovídající požadavek, ale nelze zpochybnit, že mají v době ekonomické prosperity a růstu produktivity svaté právo „nakazit se“ vyššími mzdami od jiných, z povahy věci produktivnějších odvětví.

Obzvláště když ještě přihlédneme k tomu, že nyní u nás připadá přibližně patnáct žáků na jednoho učitele, tedy o jedno dítě více než před pěti lety, a že tedy „produktivita“ učitelů se v tomto smyslu, jen omezeně vypovídajícím, zvýšila. Opatrné přitakání na požadavky kantorů však neospravedlňuje všechny odborářské požadavky, zejména ne ty týkající se kratšího pracovního týdne nebo dalšího navyšování minimální mzdy, za nimiž není ani špetka ekonomické logiky, ale jen prachobyčejný nátlak vlivné zájmové skupiny.

Vzdorování, nebo naopak ustupování odborům nemá být věcí principu nebo ideologie, a už vůbec ne předvolebního nahánění hlasů, ale věcí míry a selekce.

Konkrétně, selektivního přístupu k jejich jednotlivým požadavkům podpořeného znalostí ekonomické logiky a vědomím možných neblahých nezamýšlených důsledků.

Autor:



Nejčtenější

Válka o prodavačky pokračuje. Nástupní mzda v Lidlu bude 28 tisíc

Nová prodejna v Berouně se otevře v následujících týdnech.

Diskonty Lidl v Česku zvýší od března nástupní mzdu pokladních a prodavaček na 28 tisíc korun, tedy o pětinu. V Praze a...

Soud dal řidiči německý plat, čeští dopravci se bojí růstu počtu žalob

Šofér kamionu Jiří Gabrhel

První český řidič kamionu vyhrál soud o to, že mu česká firma za řízení v Německu platila méně, než kolik je tamní...



Pět tisíc dolarů na ruku a sbohem. Amazon se zbavuje lidí bez motivace

Pracovníkům ve skladu Amazon se v USA důsledně říká „associates“, tedy...

Nestandardní cestou jde americký Amazon při propouštění zaměstnanců bez motivace. Svému personálu předložil „nabídku“,...

Fronty i na půl hodiny. Kaufland má málo pokladních, lidé si stěžují

(Ilustrační snímek)

V Kauflandu na pražském Bohdalci je 25 pokladen, v posledních dnech je však běžné, že fungují jen čtyři. Nakupujících...

Nejmladší český miliardář začal ve skladu. Dnes ovládá zbrojařské impérium

Majitel Czechoslovak Group Michal Strnad.

Pětadvacetiletý Michal Strnad se po převodu stoprocentního podílu zbrojařsko-průmyslového holdingu Czechoslovak Group...

Další z rubriky

Prodávat kostku másla za 90 korun byla zlotřilost, říká majitel Madety

Předseda představenstva a generální ředitel Madeta a. s. Milan Teplý.

Majiteli českobudějovické Madety Milanu Teplému sice bude příští rok v březnu 70 let, ale podnik stále řídí pevnou...

Mlékárny tlačí výkupní ceny mléka dolů. Mají nový argument: dovoz eidamu

Asiago DOP

Mlékárny si předloni zoufaly, že prodělávají na másle. Nyní tomu už tak není. Teď je straší cenový propad eidamu. Mohou...

Zákon o omezení hazardu je bezzubý, gambleři hrají dál téměř bez omezení

(Ilustrační snímek)

Nový zákon o regulaci hazardu ukládá od ledna spousty povinností. Jenže je bezzubý. Pololegální herny ho obcházejí...

Najdete na iDNES.cz