V Praze a okolí se platí okolo tří stovek za půlhodinovou lekci, zpravidla se předplácí několikatýdenní kurz najednou. Pravidelné cachtání ve vodě tak může během pár měsíců vytáhnout z peněženky klidně i více než pět tisíc korun.
Je to namístě, nebo se provozovatelé jen „vezou“ na módním trendu?
„Ceny kolem tří stovek za 30minutovou lekci plně vedenou kvalifikovanou instruktorkou nejsou přemrštěné. Kromě mzdových nákladů hrají velkou roli náklady provozní a samozřejmě náklady na udržení vody v potřebné kvalitě, kterou požaduje hygienická vyhláška,“ hájí svou cenovou politiku Vladimíra Ottomanská, organizátorka dětských kurzů plavání Ottománek ve středočeských Černošicích a Dobřichovicích.
Voda i okolní vzduch musí mít určitou teplotu, bazén musí obsahovat určitou minimální vodní hladinu na jednoho koupajícího, voda i okolní prostory se musí upravovat a udržovat podle přísnějších norem než běžná sportoviště. „Pokud jednotlivé baby cluby chtějí, aby jejich aktivity byly na vysoké úrovni, instruktorky se dál vzdělávaly a prostory bazénů a heren byly pro děti útulné, je výše uvedená cena zcela opodstatněná,“ přidává se Štěpánka Štrougalová, zakladatelka pražského plaveckého klubu Juklík.
Čím je dítě mladší, tím bývá kurzovné vyšší. Ceny se naopak výrazně snižují směrem od hlavního města. V Praze se plavání kojenců může vyšplhat až k sedmi stovkám korun za půlhodinu, v Ústí nad Orlicí vyjde celý kurz plavání o deseti lekcích pro půlroční dítě na devatenáct stovek.
Silnější, vytrvalejší, obratnější
Bim, bam, hodiny, chlouba naší rodiny, táta klíčkem otočí a v hodinách to poskočí...
Jedna ze zhruba dvaceti rytmických říkanek a písniček, které několikačlenná skupinka rodičů na pokyn lektorky během půlhodinové lekce plavání zpívá svým dětem, zatímco s nimi ve vodě provádí různé úkony a hraje hry.
Dříve indiánské tábory, dnes hry na modelky. A za to si rodiče připlatí |
Nejde o skutečné plavání, děti si na vodu pouze zvykají a otužují se, díky čemuž se v pozdějším věku mohou rychleji naučit plavat. Někde vezmou dítě až od šesti měsíců věku, jinde provozují takzvané vaničkování určené i mladším dětem.
Podle České pediatrické společnosti (ČPS) pobyt ve vodě podporuje a urychluje psychomotorický vývoj kojenců a zlepšuje jejich pohybovou koordinaci. Plaváním se může přispět k posílení jednotlivých svalových skupin, k rozvoji pohybových schopností – síly, vytrvalosti, obratnosti, a to ve všech etapách života dítěte.
Plavání je i prevencí vadného držení těla. „Pokud lekce vede zkušená lektorka, může odhalit i případné odchylky od normálního vývoje a rodičům doporučit návštěvu odborníka,“ podotýká Vladimíra Ottomanská.
Podle Štěpánky Štrougalové plavání pro nejmenší také pomáhá srdečně cévnímu systému, podporuje chuť k jídlu, ovlivňuje střevní peristaltiku či prohlubuje spánek.
Nikdy bez dozoru
Čeští pediatři ale ve společném stanovisku upozorňují, že provozovatelé kurzů zdůrazňují pouze kladné stránky této činnosti. Ve velké většině případů totiž jde nejen o benefit „plavajících dětí“ a radost rodičů při kontaktu s dítětem, ale také o výdělek.
Dětské vlhčené ubrousky jsou plné chemie, ukázal test MF DNES |
Pediatři proto varují rodiče, aby nevěřili tvrzením, že dětské plavání snižuje riziko utonutí. Děti do čtyř let podle ČPS nejsou z vývojového hlediska v naprosté většině případů připraveny, aby se po absolvování plaveckého kurzu skutečně naučily plavat, nejen se udržet nad vodou. V blízkosti vody by se kojenci i batolata měli pohybovat jen za přítomnosti dospělé osoby, a to na dosah ruky.
„Dítě sice začne mít vodu rádo, umí se v ní uvolnit, vydechovat do vody, potápět se a skákat do ní, ale právě ztráta respektu z vody a případný skok do vody bez znalosti hloubky se mohou v některých případech stát osudnými,“ varuje Česká pediatrická společnost.
Lékaři také poukazují na případné negativní účinky pobytu v chlorované vodě. Ta může být problematická pro děti s významnou alergickou zátěží v rodině, děti s opakovanými záněty uší nebo se sklonem nebo již počínajícím ekzémem. Pobyt a pohyb ve vodě s sebou nese i možné riziko podchlazení, různé infekce zažívacího traktu či kožní infekce.
