Pokusil jsem se napodobit přítulný zvuk otevření láhve sektu nebo dobrého vína. Záměrně, demonstrativně a symbolicky. Většinou píši o spoření a investování - tedy o odkládání spotřeby. Mohlo by se zdát, že nic jiného nevyznávám. Je to v podstatě pravda. Vím však jedno. Vše má mít svou hygienu - i spoření a investování. Je to sice práce, kterou děláme opravdu jen pro sebe, ale úmorné šetření, jež je většinou provází, může deptat. Dokonce si někdy myslím, že sázení, s výjimkou gamblerství, je o únavě lidí, kteří, utrmáceni z dennodenního škudlení, by rádi vše skončili - jednou velkou výhrou. Domnívám se také, že sázení pochází v podstatě z touhy po velké životní radosti - co by šla levně koupit. Je to omyl. Velká životní radost koupit nejde a navíc většina her, do nichž hráči vstupují, nedává šanci. Je to slepá ulička. Nechci však tento názor nikomu vnucovat. Jde o vaše peníze. Myslím si jen, že lepší by bylo utratit je občas za sebe. Utratit je za malé životní radosti, které dokážou proměnit víkendy ve dny, na něž se i po letech vzpomíná. Radost možná přinese i to, že své peníze investujete do potěšení jen a jen pro sebe a své blízké, a nikoliv do potěšení akcionářů hráčských institucí. Tak, plóóónk... - na vaše vlastní potěšení.
11. dubna 2000
