Senátoři návrh zákona, který by umožnil vyplácet přídavek na dítě každé rodině, jež o to požádá, zamítli v polovině března. Do rukou se jim dostal jen kvůli nedisciplinovanosti pravicových poslanců při únorovém schvalování ve sněmovně (viz rámeček).
Novelu zákona o státní sociální podpoře dnes, stejně jako v únoru, podpořili sociální demokraté a komunisté. Pro byli i Vladimír Paulík a Marie Machatá (oba ČSNS). Občanští demokraté, unionisté a lidovci hlasovali proti.
Záměrem ministerstva práce a sociální věcí bylo dávat od příštího roku přídavky na děti i těm rodinám, které ně zatím neměly nárok. Dávky měly motivovat k vyšší porodnosti.
Kritici zákona však tvrdí, že je to rozhazování státních peněz, které každý rok zatíží státní rozpočet mandatorními (povinnými) výdaji kolem čtyř miliard korun. Navíc jde prý o populistické gesto, které sociálně slabým příliš nepomůže a pomohou si jen bohaté rodiny.
| Platný zákon o sociální podpoře najdete ZDE. |
Ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla naproti tomu soudí, že současný systém adresných dávek je nespravedlivý a lze ho lehce obejít. Dnes mají na přídavky nárok rodiny s příjmem nepřesahujícím trojnásobek životního minima. "Je pranepatrné procento rodin s dětmi, které lze označit za bohaté," oponoval ve sněmovně Špidla.
|
JAK HLASOVALI POSLANCI 6. 2. 2002 O to, že předloha prošla, se svojí nepřítomností zasloužila hlavně pravice, která má ve sněmovně 100 křesel ze dvou set, zatímco komunisté a sociální demokraté mají jen 98 mandátů (dva poslanci jsou nezařazení). Proti hlasovaly kluby ODS (nebylo přítomno 11 poslanců), KDU-ČSL (nepřítomno 7 poslanců) a Unie svobody (nepřítomni čtyři poslanci). Pro naopak byly kluby ČSSD (nepřítomno 13 poslanců) a KSČM (nepřítomni tři poslanci). Hlasování se nezúčastnili také dva nezařazení poslanci. Neúčast poslanců své strany kritizoval hned po hlasování předseda ODS a Poslanecké sněmovny Václav Klaus. Věří prý, že Senátem, kde má levice 18 křesel z 81, zákon neprojde. |
Podle poslední schválené výše životního minima by většina rodin pobírala na dítě do šesti let 474 korun, na dítě od šesti do deseti let 530 korun a na desetileté až patnáctileté dítě 625 korun.
Nezaopatřené děti od 15 do 26 let by měly nárok na 686 korun.
Rodiny by podle návrhu dostávaly přídavky na požádání, aniž by někdo zkoumal jejich příjmy. Pouze pokud by sociálně slabší rodiny chtěly vyšší dávky, musí své příjmy doložit.
Špidla argumentuje, že současný systém adresných dávek umožňuje hojné zneužívání a poškozuje lidi se středním příjmem. Neočekává, že by si o přídavky řekly i rodiny dobře finančně zabezpečené.
Země se navíc podle něj nachází v krizové demografické situaci, kdy počet narozených dětí na ženu v plodném věku činí 1,15. Ke stabilizaci a zachování populace by byl třeba průměr 2,1 dítěte, uvedl už dříve ministr ve sněmovně.
Naproti tomu lidovec Josef Janeček zastává názor, že pokud by vláda skutečně chtěla mladým rodinám pomoci, starala by se zejména o dostupné bydlení nebo přistoupila na doporučení pravice zavést společné zdanění manželů či zvýšení rodičovského příspěvku.
