EU rovněž pozastavila schvalovací proces pro výstavbu plynovodu po ruské anexi Krymu letos v březnu.
Bulharsko považuje výstavbu plynovodu South Stream za národní prioritu a začalo s výstavbou navzdory postoji EK. Země je vysoce závislá na dodávkách ruského plynu a chce dodávky posílit. Rusko chce využít South Stream jako další cestu pro přepravu plynu do západní Evropy, která však obejde Ukrajinu.
Mluvčí EK Chantal Hughesová uvedla, že zaslala Bulharsku dopis s oficiální žádostí o informace, což je předběžný krok, který by mohl vést až k zahájení řízení se zemí kvůli porušení práva a případně i k pokutě. Bulharská vláda má nyní měsíc na odpověď.
Místopředseda vládní Socialistické strany Bulharska (BSP) Dimitar Dabov podle agentury DPA uvedl, že Bulharsko se projektu South Stream nehodlá vzdát. Bulharský ministr energetiky Dragomir Stojnev vyjádřil přesvědčení, že země kvůli projektu nebude sankciována, a vyzval k dalšímu jednání s Bruselem.
"Nevidím důvod k dramatu. Nalezení nejlepšího řešení je pouze otázkou času a dialogu s Evropskou komisí," řekl ministr. "Vyzývám Evropskou komisi k solidaritě. Bulharsko a další členské státy, kterým South Stream prochází, nesmí být rukojmími v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou," dodal.
Rusko hledá cesty, Evropa bezpečnost
Zatímco Rusko se snaží najít alternativní cesty přepravy svého plynu do Evropy, EU naopak hledá způsoby, jak zlepšit bezpečnost dodávek. EK minulý týden zveřejnila strategický dokument, o kterém budou členské země jednat tento měsíc. Dokument zdůrazňuje, že každá nová infrastruktura musí být v souladu s pravidly pro jednotný energetický trh, včetně tzv. třetího energetického balíku, jehož cílem je zabránit firmám, které dodávají plyn, jako je Gazprom, aby vlastnily i infrastrukturu, kterou se plyn přepravuje, napsala agentura Reuters.
Plynovody Nord Stream a South Stream Rusku umožní vyhnout se dodávkám přes střední Evropu.
South Stream má podle současných plánů začít přepravovat ruský zemní plyn do Evropy od prosince 2015. Plynovod má vést pod hladinou Černého moře a dál přes Bulharsko, Srbsko, Maďarsko, Slovinsko a Rakousko až do severovýchodní Itálie. Další větve povedou do Chorvatska, Makedonie, Řecka a Turecka.
Ročně má plynovod přepravit asi 63 miliard metrů krychlových plynu, což je zhruba 15 procent objemu, který Evropa ročně potřebuje. Plné kapacity by měl dosáhnout v roce 2018. První fáze s roční kapacitou 15,75 miliardy metrů krychlových by měla být na dně Černého moře vybudována do třetího čtvrtletí příštího roku.
