Každá domácnost se ročně zbaví 80 až 100 kilogramů potravin, přičemž nejčastěji jde o ovoce a zeleninu.
„Plýtvání může zabránit každý z nás,“ říká Anna Strejcová z projektu Zachraň jídlo. |
„Nejvíce jídla vyhodí domácnosti a restaurace spolu s jídelnami. Nemalý podíl nevyužitých potravin však tvoří i obchodní řetězce a producenti potravin,“ uvedl počátkem týdne v Bratislavě Matt Simister, generální ředitel společnosti Tesco pro střední Evropu.
Britský řetězec totiž zaštítil konferenci věnovanou plýtvání jídlem, na niž se do slovenské metropole sjeli zástupci veřejné sféry, byznysu a neziskového sektoru.
Domácnosti se na plýtvání podílejí podle studie Fusions financované EU z 53 procent, zpracování potravin z 19 procent, restaurační služby ze 12 procent. Kvůli velkoobchodu a maloobchodu putuje do koše pět procent vyprodukovaného jídla.
Konec zvýhodněných balení
Tesco se přidalo k několika dalším firmám, jako jsou supermarkety Penny nebo on-line obchod Rohlik. cz, a bude nabízet takzvanou křivou zeleninu a ovoce. Navíc v regionu střední a východní Evropy končí s nabídkou balení těchto plodů typu „kupte okurku, dostanete druhou zdarma“.
Kdo daruje jídlo do potravinových bank
|
Prodej „ošklivé“ zeleniny má omezit plýtvání zemědělskými produkty na straně výrobců, konec zvýhodněných balení by měl vést k větší šetrnosti v domácnostech. Podle Miloše Lauka z Asociácie spotrebiteľov Slovenska lidé vyhazují zcela poživatelné jídlo.
„Z laboratorních testů nám vyšlo, že trvanlivé potraviny nejsou nijak závadné ani tři měsíce po vypršení lhůty minimální trvanlivosti,“ řekl Lauko.
Vyhazování jídla je ale i generační problém. „Mladí lidé plýtvají více, zatímco lidé starší padesáti let jsou šetrnější,“ tvrdí Richard Swannell z mezinárodní iniciativy WRAP. Ta ve spolupráci s vládami jednotlivých zemí, firmami a komunitami usiluje o to, aby se do roku 2030 v EU snížil objem vyhozených potravin na polovinu.
Obchody mají rozdávat povinně
Stát má možnost takzvaně koukat lidem do popelnic a snažit se je přesvědčit k zodpovědnějšímu přístupu k potravinám. Na Slovensku proto vznikl průzkum, kterého se dobrovolně zúčastnilo 456 respondentů z rodin, v nichž žije dohromady 1 280 lidí. Tyto rodiny sledovaly odpad, který vyhazují, a ministerstvo zpracovalo výsledky.
Kolik vyplýtvá domácnost9,4 kilogramu potravinového odpadu vytvoří za měsíc průměrná domácnost. 61 procent z toho tvoří ovoce a zelenina, což je téměř šest kilogramů. 6,7 procenta tvoří maso, o něco méně pečivo a mléčné výrobky. Údaje vyplývají z analýzy slovenského ministerstva zemědělství, které se v roce 2017 zúčastnilo 456 respondentů z domácností, v nichž žije celkem 1 280 lidí. Průměrná domácnost má tři členy. |
Z průzkumu vyplynulo, že průměrná tříčlenná rodina vyprodukuje 9,4 kilogramu potravinového odpadu za měsíc. Z toho je okolo čtvrtiny jedlých částí.
Pokud jde o složení, 61 procent vyhozeného jídla tvoří ovoce a zelenina, tedy 5,8 kg. „V koši velmi často také končí ztvrdlé pečivo, mléčné produkty a okrajově maso,“ doplnil Milan Lapšanský ze slovenského ministerstva zemědělství.
O to, aby se jídlem plýtvalo co nejméně, se snaží iniciativy jako potravinové banky a sbírky. Jenom v Česku se měsíčně přerozdělí prostřednictvím 110 odběratelských organizací více než 100 tun potravin. Loni se v potravinových bankách podařilo získat 1 210 tun potravin, pomohly tak měsíčně 63 tisícům lidí.
„Odběratelé přesto stále nemají tolik potravin, kolik by potřebovali,“ uvedla Věra Doušová, ředitelka Potravinové banky Praha. Do sběru se zapojují i velcí výrobci a obchodní řetězce. Od ledna příštího roku začne v Česku platit novela zákona, podle níž budou muset všechny obchody s potravinami s prodejní plochou nad 400 metrů čtverečních nabízet neprodejné jídlo charitám.
