Zpráva zveřejněná Světovým fondem na ochranu přírody (WWF) a britských maloobchodem s potravinami Tesco ukazuje, že množství vyhozených potravin je téměř dvojnásobné oproti předchozím odhadům Organizace pro výživu a zemědělství OSN.
Potravinové ztráty na farmách dosahují 1,2 miliardy tun, dalších 931 milionů tun nevyužitých potravin připadá na maloobchody a spotřebitele. Zbytek potravinových ztrát vzniká během přepravy, skladování, výroby a zpracování.
Podle studie zůstává nespotřebovaných 40 procent všech vyrobených potravin na světě. „Už roky víme, že potravinové ztráty a plýtvání potravinami je obrovský problém, který lze minimalizovat, což by zase mohlo snížit dopad potravinových systémů na přírodu a klima,“ uvedl ve svém prohlášení Pete Pearson z WWF.
Větší problém, než se může zdát
„Tento report nám ukazuje, že problém je pravděpodobně větší, než jsme si mysleli,“ dodal. Podle studie nespotřebované potraviny tvoří 10 procent všech emisí skleníkových plynů. Předchozí studie přitom hovořily o 8 procentech.
„Výroba potravin vyžaduje obrovské množství půdy, vody a energie, takže plýtvání potravinami má významný dopad na změnu klimatu,“ uvádí se ve zprávě.
Bohatší země v Evropě, Severní Americe a Asii přispívají 58 procenty k celosvětovým potravinovým ztrátám vznikajících při sklizni (tj. asi 368 milionů tun), tyto země přitom tvoří jen 37 procent světové populace. Přesto se tyto státy zaměřují především na omezení plýtvání v maloobchodech a u samotných spotřebitelů.
„Ztráta potravin na farmách je významnou, ale přehlíženou oblastí v rámci plýtvání potravinami,“ uvádí se ve zprávě. Mezi důvody přebytečného odpadu již v prvním kroku patří odloučení zemědělců od samotného trhu, což může vést k nesouladu objemu produkce či třeba špatnému načasování sklizně.