Plzeňský Prazdroj vykázal loni čistý zisk 4,5 miliardy korun při tržbách 16,5 miliardy korun. Budějovický Budvar pak měl za loňský rok zisk před zdaněním 327,9 milionu korun. To je meziroční nárůst o 4,2 procenta. Tržby loni stouply o 6,7 procenta na 2,55 miliardy Kč, byly nejvyšší v historii firmy.
Budvar měl loni tržby za vlastní výrobky a služby 2,633 miliardy Kč. Samotné tržby za pivo se meziročně zvýšily o 6,7 procenta na 2,55 miliardy. „Dařilo se nám prodávat dražší sortiment, tedy prémiové ležáky. Tržby za pivo nám díky tomu vzrostly téměř dvakrát rychleji než objem prodaného piva,“ řekl ředitel Budvaru Petr Dvořák.
Prazdroj vykázal v uceleném fiskálním roce od dubna 2016 do konce března 2017 tržby téměř 16 miliard Kč a zisk před zdaněním 4,8 miliardy Kč. Kvůli sladění finančního hodnocení s mateřskou Asahi zveřejnil ještě hospodaření za duben až prosinec 2017, kdy utržil přes 12 miliard korun a zisk po zdanění činil 2,6 miliardy Kč.
Prodeje piva rostou
Budvar loni zvýšil výstav o 3,6 procenta na 1,602 milionu hektolitrů. Je to druhý nejvyšší objem piva za 123 let existence podniku. Nejvíce piva zatím Budvar uvařil v roce 2016, a to 1,61 milionu hektolitrů. Do 79 států loni Budvar vyvezl nejvíce piva ve své historii, 1,07 milionu hektolitrů, což je meziročně o 8,5 procenta víc.
„Tahounem růstu byly ležáky. Prodej vlajkového ležáku Budweiser Budvar se zvýšil o 7,2 procenta. V roce 2018 tak pivovar uvařil nejvíce ležáků ve své historii a jejich podíl na celkové výrobě pivovaru dosáhl téměř 75 procent,“ uvedl mluvčí. Na vývozu českého piva se Budvar loni podílel 21 procenty.
Prazdroj pak loni v ČR a v cizině prodal rekordních 11,5 milionu hektolitrů piva, meziročně o čtyři procenta více. Odbyt v zahraničí činil 4,3 milionu hektolitru, o 4,5 procenta více, což bylo také maximum v historii firmy. Přímý export piva vyrobeného ve třech českých závodech Prazdroje vzrostl o 13 procent a překročil 1,7 milionu hektolitru.
Prazdroji pomohlo teplo a podpůrný program
Na domácím trhu se prodej piva zvýšil o 3,8 procenta na 7,2 milionu hektolitru. Podle obchodního ředitele Plzeňského prazdroje Tomáše Mráze to bylo dáno teplým počasím s nejdelší hlavní letní sezonou, ale také úspěchem programů na podporu hospod a restaurací.
Loni například pivovar proškolil 1217 hospodských a restauratérů. Velký úspěch má podle Mráze program Vesnice, který chce vrátit společenský život do vesnických hospod. Je v něm už přes 115 podniků a jejich tržby rostou rychleji než průměr trhu.
„Zvýšené tržby restaurací pomáhají ke stabilizaci a růstu celého odvětví, které si před nedávnem prošlo nelehkou etapou kvůli několika legislativními změnám v čele se zákazem kouření a zavedením EET, které ani po více než dvou letech nemá podporu hospodských,“ uvedl Mráz.
Podle průzkumů pivovaru to často chápou jako zvýšení administrativy a nákladů na provoz. Proto kvitují aktivity pivovaru na podporu hospod a vyhlíží snížení DPH na pivo a jídlo. Pro tři čtvrtiny hospodských by to znamenalo důležitou pomoc v jejich podnikání, uvedl.
Podle Mráze je z pohledu české ekonomiky důležitý fakt, že podstatnou část dodavatelů Prazdroje tvoří české a moravské firmy. „Od nich jsme nakoupili veškerý ječmen, dvě třetiny přímo od pěstitelů. U chmele tvoří domácí dodávky 90 procent, zbytek jsou odrůdy ze zahraničí potřebné pro výrobu speciálů,“ řekl Mráz.
Obě firmy pak v loňském roce masivně investovaly, Prazdroj 1,4 miliardy korun a Budvar 453 milionů. Investice prvního pivovaru se navýšily i díky podpoře zahraničního majitele, skupiny Asahi.
