Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Banky toho ví o klientech čím dál víc, říká šéf Raiffeisenbank Vida

  5:00aktualizováno  5:00
Získat nového klienta není sólo hra nových bank. Bojují o ně i tradiční finanční ústavy jako Raiffeisenbank. Ta má nyní zhruba o třetinu klientů více než před dvěma roky. Nárůstu pomohly akvizice jiných bank, desítky tisíc lidí ročně si však do Raiffeisenbank najdou cestu samy. Banka se snaží lovit hlavně majetnější klienty a její šéf Igor Vida věří, že v tomto segmentu ještě existuje prostor.

Igor Vida, generální ředitel Raiffeisenbank | foto: Yan Renelt, MAFRA

Jak bude české bankovnictví vypadat za pět let?
Banky se dnes soustředí na digitalizaci, ale ani sami bankéři moc nevědí, kam přesně to povede. Jednodušší úkony se už přesunuly do mobilního bankovnictví či na internet. Ale složitější věci, jako hypotéky nebo investice, stále klienti chodí řešit na pobočky. Nebo založení nového účtu: klient si zjistí podmínky na internetu, ale účet jde otevřít na pobočku osobně, přestože není problém to udělat na dálku. Takže nemyslím, že by poboček mělo výrazně ubývat.

Igor Vida (50)

Vystudoval Fakultu elektrotechniky Slovenské technické univerzity v Bratislavě a později také General Management Program na Harvard Business School.

Kariéru v Tatra bance, která stejně jako česká Raiffeisenbank patří do skupiny Raiffeisen Bank International, zahájil v roce 1992 jako vedoucí oddělení peněžních a devizových trhů. Poté působil jako ředitel odboru treasury a investičního bankovnictví.

V roce 1997 se stal členem představenstva Tatra banky a od roku 2007 zastával pozice generálního ředitele a předsedy představenstva. Od dubna 2015 působí v České republice jako předseda představenstva a generální ředitel Raiffeisenbank. Je ženatý a má tři děti.

A jak se změní banky v přístupu ke klientům?
V tom už se bankovnictví mění. Banky toho o svých klientech díky jejich aktivitám on-line vědí čím dál víc. Bude záležet na tom, jak kvalitně to banky budou umět analyzovat a jak se jim to podaří propojit s dalšími informacemi, což může být třeba rizikový profil klienta. A jak mu na základě takové analýzy budou umět ušít konkrétní nabídku na míru.

Pomáhá vám, že jste součástí velké skupiny?
To, že jsme součástí skupiny, nám pomáhá v tom, že nemusíme v této oblasti sami investovat. A samozřejmě platí, že čím víc máte klientů, tím lépe můžete modelovat. Zkušenosti z jednotlivých zemí jsou absolutně přenositelné, chování zákazníků je podobné, můžeme tak sdílet zkušenosti z různých trhů.

Budou banky přibývat, nebo jejich počet klesne?
Pokud se bude dále zvyšovat úroveň regulace, pak se dá čekat konsolidace trhu (tedy že bude bank ubývat, pozn. red.). Každá regulace znamená zvýšení fixních nákladů, a proto je důležité mít co největší podíl na trhu. Ale na druhou stranu, pokud se ekonomice bude dál dařit, tlak na konsolidaci nebude.

S čím se banky budou muset vypořádat?
Vedle posilování bezpečnosti je to hlavně rostoucí objem regulací. Odčerpává množství kapacit a klient to ani nepostřehne. Jde o to, co všechno musíme hlásit regulátorovi. Z našich projektových kapacit odčerpávají požadavky regulace zhruba 60 procent. Mluvíme o stovkách milionů korun a desetitisících hodin, které tomu musí naši zaměstnanci ročně věnovat.

Jsou už čeští klienti „rozebraní“?
Čísla za minulý rok ukazují, že došlo k velkému posunu. Banku změnilo kolem 800 tisíc klientů, z toho 500 tisíc dokonce svou hlavní banku. To jsou velká čísla. Jednak asi nebyli spokojeni s tím, co jim stávající banka nabídla, a jednak je oslovily nabídky, které se jim zdály atraktivnější. Klienti jsou stále velmi citliví na strukturu poplatků.

Raiffeisenbank ale účet s nulovými poplatky v základu nenabízí. Chystáte ho?
Úplně bezpoplatkový účet ne. Ale náš základní balíček eKonto Smart má nastavené podmínky tak, že zhruba dvě třetiny klientů, kteří ho mají, za jeho vedení neplatí žádné poplatky, protože aktivně využívají naše služby. To znamená, že nás využívají jako hlavní banku, chodí jim sem výplata nebo její část, alespoň 15 tisíc korun, a udělají více než tři transakce měsíčně.

Kolik klientů nyní máte a kolik byste jich chtěli mít za pět let?
Teď máme zhruba 600 tisíc klientů a v roce 2020 jich chceme mít 650 tisíc. To je cíl, který jsme si stanovili před dvěma roky, a zatím to vypadá, že bychom ho mohli překročit. Pomohly nám nedávné akvizice a také se nám dařilo získávat nové klienty prostřednictvím pobočkové sítě.

Cílíte na majetnější klienty. Je v tomto segmentu ještě prostor?
Věříme, že ano. Ze statistik o změně banky vyplývá, že mnozí klienti se nedočkali naplnění svých potřeb na úrovni, na níž to očekávají. A my jsme přesvědčeni, že jim umíme nabídnout to, co chtějí. Teď třeba spouštíme nové internetové a mobilní bankovnictví, díky němuž bude mít klient větší přehled o svých produktech a aktuálních nabídkách na míru.

Přebrali jste klienty Citi, teď jste lákali klienty sesterské banky Zuno, která ukončila činnost. Kolik z těch necelých 100 tisíc klientů, které Zuno v Česku měla, si otevřelo účet u Raiffeisenbank?
Zuno se profilovala výrazně jinak než Raiffeisenbank. Poskytovala služby jen on-line, neúčtovala žádné poplatky za vedení účtu ani za transakce. Nabrala hodně klientů, kteří si jen otevřeli účet, ale pak nevyužívali její služby. My jsme se zaměřili jen na ty aktivní a majetnější. Nemůžu říci přesné číslo, ale nakonec jich k nám přešlo mnohem více než deset tisíc, jejich průměrný zůstatek na účtě byl kolem 400 tisíc korun.

Co ti ostatní?
Mnozí jen zrušili účet a dál to neřešili, protože to nebyla jejich hlavní banka. Pro onlinové banky je typické, že jen 10 až 15 procent klientů je využívá jako primární banku. Takže pokud šli jinam, hledali podobný typ banky, jako byla Zuno.

Jak epizodu se Zuno hodnotíte? Byl to pokus, který nevyšel?
Dopadlo to tak, protože se změnily podmínky na trhu. Když Zuno vznikala, byl na trhu nedostatek likvidity. A Zuno sbírala hlavně depozita, poskytovala vedení účtů se zajímavým úročením a termínované vklady. Jenže teď je přebytek likvidity a na depozitních produktech skoro zmizely marže. Zuno proto nedokázala generovat dostatečné výnosy. Prodej třetí straně se nepovedl, takže se rozhodlo, že Zuno ukončí činnost a že se o klienty postará česká Raiffeisenbank a slovenská Tatra banka.

Kvíz: Jste bankomatoví experti, nebo elévové? Otestujte svůj přehled

Před volbami se objevují návrhy na zavedení speciální bankovní daně. Co na to říkáte?
Kromě jedné, možná dvou politických stran nezískal zatím ten návrh širokou podporu. Ale já tu nevidím problém, který by sektorová daň měla řešit. Stát má dostatek příjmů, ekonomika roste.

Možná jde o reakci na to, že banky posílají své zisky formou dividend zahraničním matkám...
V našem případě je to asi 60 procent zisku. Ale banky si musí nechat přesně tolik kapitálu, aby mohly dál podporovat ekonomiku v poskytování úvěrů. Pokud bychom se rozhodli, že ty dividendy nevyplatíme a veškerý zisk si ponecháme, budeme mít příliš mnoho kapitálu. Prudce by nám poklesl výnos na kapitál, protože bychom všechny dodatečné zdroje stejně nedokázali k úvěrování průmyslu či domácností využít. Víc úvěrů bychom neposkytli.

Jde ale i o to, že řada firem vyvádí zisky do zahraničí a v Česku nedostatečně investuje...
To ale není případ bank a k jiným sektorům se nemohu moc vyjadřovat. Ale obecně, pokud nějaký podnik vyplácí dividendy na úkor investic, zadělává si na problém v budoucnosti. To by však sektorová daň stejně nevyřešila.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

V rozvodně firmy ČEPS, provozovatele české přenosové soustavy, v Hradci u...
ČEPS krotí divoký proud z Německa. Spustil nové obří transformátory

Provozovatel české přenosové soustavy (ČEPS) v pátek v rozvodně v Hradci u Kadaně slavnostně zahájil provoz takzvaných PST transformátorů. Čtyři obří regulační...  celý článek

Ilustrační foto
Zbraně do Egypta i Saúdům. Česko kritizují za vývoz do nestabilních zemí

Česko vyváží zbraně do nestabilních oblastí a autoritářských zemí, jako jsou Egypt a Saúdská Arábie. Podle mezinárodní organizace Social Watch tím přispívá k...  celý článek

Ilustrační snímek
MÁSLOVÝ KVÍZ: Kolik mléka nadojí stračena? A jaké máslo dát do čaje?

Ačkoli se teď řeší hlavně cena, kolem másla se najde spousta jiných faktů a zajímavostí. Vyzkoušejte si, co o této základní potravině víte.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.