Sev.en má největší hnědouhelnou elektrárnu v Česku získat podle opce ve smlouvě uzavřené před šesti lety. ČEZ v tom vidí příležitost, jak se „špinavého“ zdroje zbavit. A to i když se opakovaně dostává z mnoha stran pod obrovský tlak, aby si zdroj ponechal.
Podle menšinových akcionářů v čele s analytikem J&T Michalem Šnobrem je cena transakce příliš nízká. Dominantní hráč v české energetice by navíc podle nich prodejem přišel o strategické místo se „silnou“ přípojkou k rozvodné síti.
Ekologové se zase domnívají, že k uzavření elektrárny přinutí spíše firmu s podílem státu než nového soukromého vlastníka, který se netají plány zdroj dále využívat. Zvlášť když hned vedle jeho Vršanská uhelná vlastní lom, kde je dostatek hnědého uhlí na desítky let provozu.
ČEZ se přiklání k tomu, že prodej představuje nejvýhodnější variantu. „Rozhodnutí ještě nepadlo. S ohledem na stáří a technický stav se nejeví prodlužování provozu za cenu nezanedbatelných investic jako perspektivní,“ říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Od výroby elektřiny z uhlí se odklání velká část Evropy. V některých zemích si dokonce stanovili datum uhelného „exitu“ – například v Německu má nastat nejpozději v roce 2038. I v Česku nyní vzniká uhelná komise, která má podobný plán připravit.
„Roli překlenovací technologie, která přispívá k energetické bezpečnosti, budou sehrávat spíše modernizované uhelné zdroje s vysokou účinností. Počerady, uvedené do provozu na začátku 70. let, mezi ně nepatří,“ tvrdí Kříž.
Dvě varianty
Smlouva, kterou ČEZ uzavřel s Tykačem v roce 2013, ukončila mnohaleté spory ohledně dodávek uhlí. Kontrakt nabízí dva scénáře. Buď ČEZ na konci životnosti elektrárny v roce 2024 postaví nový uhelný zdroj a získá dodávku uhlí na čtyři desítky let. Nebo prodá dožitou elektrárnu Tykačovi a smlouvu na dodávku uhlí ukončí. A právě letos se musí ČEZ rozhodnout, kterou variantu upřednostní.
„Prodat elektrárnu teď je úplný nesmysl,“ myslí si Šnobr. Díky rostoucím cenám elektřiny, levnějšímu uhlí a dobře pořízeným emisním povolenkám podle něj bude elektrárna v následujících letech stále ziskovější. Ostatně už loni vydělala elektrárna 635 milionů korun čistého, dvakrát víc než v roce 2017.
Kříž připouští, že výsledky Počerad se vymykají celoevropskému trendu. „Ostatním uhelným zdrojům rychle klesá marže. Sice roste cena elektřiny, ale podstatněji proti tomu roste cena povolenky,“ uvádí mluvčí ČEZ. Jenže růst čistého zisku je prý především účetního charakteru.
|
„Elektrárna Počerady není díky dlouhodobé smlouvě o přepracování mezi společností ČEZ a elektrárnou Počerady účetně přímo vystavena změnám cen komodit na trhu. Druhým důvodem meziročního nárůstu je ukončení odepisování oceňovacího rozdílu v souladu s účetními předpisy. Meziroční rozdíl v odpisech činí zhruba 400 milionů korun,“ vysvětluje Kříž.
Vedle dvou základních variant existují i další. ČEZ může například smlouvu na dodávky uhlí ukončit dříve. Ovšem s výpovědní lhůtou pět let a pokutou tři miliardy korun. Šnobr zmiňuje analýzu, podle níž se dá vršanské uhlí využít i v jiných elektrárnách, například v Prunéřově.
ČEZ už jednu opci měl, v roce 2016 však vedení polostátní firmy prodej odmítlo. O rok později přišla nabídka od Tykače mimo původní smlouvu, vedení na ni kývlo, ale prodej zařízla po tlaku veřejnosti dozorčí rada.
Situace se změnila, tvrdí Šnobr
Šnobr upozorňuje, že od roku 2013, kdy byla původní smlouva uzavřena, je mnohé jinak. „Podmínky se za poslední léta změnily natolik, že by bylo výhodnější, aby si ČEZ areál ponechal i s ohledem na budoucnost. Představenstvo však posuzuje smlouvu tehdejší optikou,“ říká Šnobr.
Nejvíce rtuti do ovzduší vypouštěla podle ekologů elektrárna v Počeradech |
Mimo jiné neřeší, že by v areálu mohla místo uhelných bloků vzniknout třeba další paroplynová elektrárna. Jednu s výkonem 838 megawattů už tam ČEZ má. Pokud by se však po prodeji uhelného zdroje vyhrotily vztahy mezi společností ČEZ a miliardářem Tykačem, může podle některých názorů zůstat plynovka „odříznutá od světa“.
Podle Kříže však nic takového nehrozí. „Pozemky sousedí pouze z jedné strany, ponechali jsme si v rukou vše potřebné pro náš plynový zdroj. Navíc zde disponujeme pozemky, kde může vzniknout další paroplynový zdroj o výkonu až 800 megawattů. Máme však i jinde lokality pro paroplynové elektrárny,“ říká Kříž.
Šnobr chtěl situaci kolem Počerad řešit na středeční valné hromadě ČEZ. Už potřetí nyní navrhl, aby se tím akcionáři oficiálně zabývali. „Chceme, aby ČEZ zveřejnil podstatné detaily smlouvy,“ uvádí Šnobr. Mimo jiné proto, aby se dala ocenit hodnota obchodní příležitosti.
Vedení ČEZ však tento bod na jednání nezařadilo. „Obchodní vedení společnosti není podle zákona o obchodních korporacích ani podle stanov společnosti záležitostí valné hromady,“ říká Kříž. Stejně argumentoval ČEZ i v předchozích případech. Šnobr se kvůli tomu už dříve obrátil na soud. Jenže než se k tomu vyjádří, může mít elektrárna už jiného vlastníka.
Pokud představenstvo ČEZ do konce prosince nezasáhne, získá energetická skupina Sev.en pětici bloků za cenu dvou miliard korun, předem dohodnutou před šesti lety.
