Nejvyšší daňové kvóty zjistili statistici ve skandinávských zemí. Mezi trojici severských států pronikla jen Belgie, která se svými 45,2 procenty obsadila třetí příčku.
Naopak nejméně hladové jsou státní rozpočty v pobaltských republikách, v Irsku a na Slovensku. V Litvě projde státní kasou jen 28,4 procenta HDP.
Průměr Evropské unie činí 39,3 procenta. Země, kde se platí eurem mají podíl daní na produktu vyšší - 39,7 procenta.
Eurostat měří daňovou kvótu jako podíl daní a sociálního pojištění na celkovém HDP země.
Statistici zjišťovali i to, co je v daných státech zdaněno nejvíce. Práce je z hlediska míry zdanění nejdražší ve Švédsku. Náklady na zaměstnance tam ze 45,9 procenta tvoří odvody do státního rozpočtu. To znamená, že téměř polovinu peněz, které firmy vynakládají za práci, spolkne stát.
V Česku dosahuje tento ukazatel 41,5 procenta a Češi se tak řadí do daňově nejzatíženějších pracovníků Evropy. Podle analytika České spořitelny Davida Navrátila je vysoká míra zdanění práce jednou z příčin vysoké nezaměstnanosti. - více zde
Ani co se týče spotřeby není Česko daňovým rájem. V této oblasti se Češi pohybují lehce nad průměrem - daň z přidané hodnoty a spotřební daně tvořily v tuzemsku průměrně 22,2 procenta konečné ceny výrobků.
|
Podíl daňových příjmů státního rozpočtu na HDP | |
| Litva | 28.4 % |
| Lotyšsko | 28.6 % |
| Irsko | 30.2 % |
| Slovensko | 30.3 % |
| Estonsko | 32.6 % |
| Polsko | 32.9 % |
| Kypr | 34.1 % |
| Portugalsko | 34.5 % |
| Španělsko | 34.6 % |
| Řecko | 35.1 % |
| Malta | 35.1 % |
| Velká Británie | 36.0 % |
| Česko | 36.6 % |
| Nizozemsko | 37.8 % |
| Německo | 38.7 % |
| Maďarsko | 39.1 % |
| Slovinsko | 39.7 % |
| Lucembursko | 40.1 % |
| Itálie | 40.6 % |
| Rakousko | 42.6 % |
| Francie | 43.4 % |
| Finsko | 44.3 % |
| Belgie | 45.2 % |
| Dánsko | 48.8 % |
| Švédsko | 50.5 % |
| Průměr EU | 39,3 % |
| Průměr eurozóny | 39,7 % |
