Daleko za Spojenými státy, ale i zeměm EU skončilo Japonsko, kde rostla produktivita jen o 1,5 procenta ročně.
V průmyslu pracovalo v témže období stále méně lidí - v zemích Evropské unie klesal počet zaměstnanců v uplynulém desetiletí ročně v průměru o 1,3 procenta, ve Spojených státech o 0,3 procenta.
Nejrychlejší nárůst mají podle očekávání sektory špičkových technologií, informační a telekomunikační služby - počet mobilních telefonů se v EU v období 1996 až 1998 zdvojnásobil.
V telekomunikačních službách se unie postupně dotahovala na Spojené státy. USA představují 36 procent světového trhu s informačními a počítačovými technologiemi, EU jen 27 procent.
Na světové trhu počítačového hardwaru, který měl v roce 1998 hodnotu 346 miliard eur, se USA podílely 141 miliardami, západní Evropa 87 miliardami a Japonsko 44 miliardami.
Za nejvýznamnější průmyslový sektor v EU označuje ročenka výrobu dopravních prostředků, která dosahovala v letech 1985 až 1996 průměrného ročního nárůstu o 6,5 procenta.
Evropské automobilky zvýšily svůj podíl na světovém trhu s auty z 24,4 procenta v roce 1989 na 30,9 procenta o osm let později. Hlavními výrobci automobilů v EU jsou Německo, Francie, Británie, Itálie, Španělsko a Švédsko.
Nejvyšší produktivity práce dosahují paradoxně Britové, kde tento sektor prochází největšími potížemi. Navzdory dynamickému růstu poklesl počet zaměstnanců v západoevropských automobilkách v letech 1985 až 1998 o 12 procent.
