K obchodu poprvé přičichl, když mu bylo osm let. V rodném Ciudad Juárez na mexicko-americké hranici prodával čokoládové tyčinky, které předtím ve velkém nakoupil na texaské straně hranice.
„Chodil jsem dům od domu. A protože jsem neměl žádnou konkurenci, mohl jsem nasadit dobrou cenu a slušně vydělat,“ vzpomíná Frank Devlyn, majitel sítě optik Devlyn a mexický podnikatel roku.
Oba jeho rodiče – otec Američan a matka Mexičanka – pracovali tehdy, ve 40. letech minulého století, jako oční lékaři. V Ciudad Juárez otevřeli úplně první optiku ve městě a malý Frank jim v obchodě pomáhal. „Už v devíti letech jsem se naučil, jak brousit čočky,“ vzpomíná.
EY Podnikatel roku 2017Murad Al-Katib Luštěninový král mění svět. Začal s byznysem již v dětství Juha Vidgrén Místo dřevorubců stroj. Fin vyrábí nezničitelné kombajny na kácení lesa Natalya Kaspersky Hraní na mobilu inženýra nevychová, říká carevna IT bezpečnosti Kaspersky Dieter Müller a Ursula Schelle-Müllerová Nechtěli být levný motel. Jejich koncept rozbil klišé hotelových hvězd Peter Beck Nový Zéland je pro rakety ideální, říká muž, který demokratizuje vesmír Alba, Rosa, Marta a Laura Tous Španělské sestry mají cíl: lidový luxus. Své manžely do firmy nepustí |
Ale hned dodává, že mnohem větší zkušenosti pro byznys získal právě při prodeji čokolád. „Naučil jsem se, že to nejdůležitější je propagace. Rozdával jsem letáčky, kalendáře. A také jsem se naučil, jak nakupovat ve velkém,“ říká Devlyn. Během dvou let už pro něj pracovalo osm malých zaměstnanců.
„Dnes už ani nevím, proč jsem se do toho tehdy pustil, proč se ve mně už v tak útlém věku objevila chuť obchodovat. Ale pamatuji si, že jsem byl trochu jiný než ostatní děti, které bylo vždy třeba do něčeho tlačit,“ vzpomíná mexický podnikatel. Když mu bylo dvaadvacet, otec zemřel a Frank spolu s matkou a dvěma mladšími bratry převzal celý rodinný byznys. Devlynovi už tehdy za sebou měli první expanzi do jiných měst na severu Mexika.
Tehdy rodinná firma měla sedm obchodů
A mladý podnikatel si hned na začátku osvojil pravidlo, kterým se řídí vlastně dodnes. „Už na začátku jsme měli výhodu, protože jsme byli jediná optika ve městě. Na americké straně jich samozřejmě pár bylo, ale na mexické ani jediná. Uvědomili jsme si, že je mnohem jednodušší dělat byznys v místě, kde nemáte žádnou nebo jen malou konkurenci,“ vysvětluje Devlyn.
Ač pravidlo jednoduché, v Devlynově případě nesmírně fungovalo. Nové obchody zakládal právě podle tohoto principu. Sedmasedmdesátiletý podnikatel dnes řídí síť 1 200 optik s více než pěti tisícovkami zaměstnanců. Většina z nich v Mexiku, ale také v Guatemale a Salvadoru. A pár optik je také v USA.
„Pro nás je jednodušší pronikat do zemí, kde se mluví španělsky. A pochopitelně i tam je mnohem menší konkurence,“ opakuje Devlyn svou mantru. „Ve Spojených státech to má teď na starosti můj synovec, ale je to tam komplikovanější. Nejen kvůli obrovské konkurenci, ale také kvůli roztříštěné legislativě napříč jednotlivými státy,“ dodává Devlyn, který své postřehy z byznysu sepsal v řadě knih včetně série Frank Talks.
A plánuje další expanzi rodinného byznysu. „Porosteme dál. Každý rok zhruba 30 obchodů zavřeme, ale dalších 50 otevřeme,“ říká.
Už dnes patří Devlyn Group k největším maloobchodním sítím optik v Latinské Americe. Provozuje různé koncepty od těch, kde se nabízí nejluxusnější zboží, až po ty, kde se prodávají nejlevnější modely. Prodejny jsou většinou umístěny v obchodních centrech nebo v jejich blízkosti.
Devlyn se rozhodně nebojí, že by optiky někdy v budoucnu přestaly existovat, že by je převálcovaly operace, kde se lidem vylepšuje zrak. „My máme také kliniky, kde zrak upravujeme. Ale brýlí se stejně prodává víc, je to zároveň módní doplněk,“ říká.
A jak se Devlyn, který má rád obě kultury, ale sám se považuje spíš za Mexičana než za Američana, dívá na snahy amerického prezidenta postavit na hranicích zeď? „Pan Trump chce chránit Ameriku, ale bude čelit globalizovanému světu. Ostatně Američané globalizaci odstartovali a budovali. Nemůžete zastavit změny, které se dějí na mezinárodní úrovni. A nemyslím, že by Trump mohl Mexiko nějak ekonomicky položit. Investují tam korejské či japonské firmy,“ říká.
A jeho firmy jsou důkazem, že zboží může putovat i opačným směrem – z USA na jih. „Některé čočky jsme dřív vyráběli v Mexiku a dnes jdou z USA. Jsme sousedé a musíme pracovat společně,“ tvrdí.
