(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Vladan Rámiš, iDNES.cz

Podnikatelé ztrácejí zájem o euro, proti přijetí jsou tři z pěti

  • 470
Dvě třetiny tuzemských živnostníků a menších firem jsou spokojeny s ekonomickou situací, což je nejpříznivější výsledek za poslední čtyři roky. Přesto z průzkumu ČSOB pro MF DNES vyplývá, že ztrácejí důvěru k projektu společné evropské měny. Proti přijetí eura jsou téměř tři pětiny z nich.

Firmy odrážejí náladu veřejnosti, byť u podnikatelů to je trochu zarážející. Společná měna by jim mohla řadu věcí usnadnit.

Podnikatelé ale mají například obavy z „nákazy“ ze zahraničí. „Když bude v některé zemi problém, přelije se i do ostatních. Měli bychom si jako republika rozhodovat o všem sami, ne aby za nás rozhodovaly jen velké země,“ říká majitelka AJ Audit Šumperk Alžběta Jánětová.

„Přechod na euro představuje pro podnikatele řadu změn včetně počátečních výdajů. Zatímco výhody z přijetí měny se dostaví v delším horizontu a nejsou tak snadno vyčíslitelné, náklady si podnikatelé umějí představit poměrně dobře,“ přidává další argument prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

KOMENTÁŘ: Euro má své výhody, doba ho ale může předběhnout

Zatímco exportérům by přijetí společné měny mohlo pomoci, nejmenším podnikům by podle Dlouhého přineslo jen čisté náklady.

To ovšem neznamená, že by se Česko mělo diskuse o euru vzdát. Například ve vyjednání trvalé výjimky z přijetí eura spatřuje Dlouhý řadu rizik. „Eurozóna musí prokázat, že překonala nedávnou krizi a že je připravena na rozšíření o další země. A na přijetí eura musí být připravena i Česká republika,“ prohlašuje Dlouhý s tím, že Česko by se mělo do debat o možné nové konstrukci Unie i eurozóny aktivně zapojit.

Dvě evropské rychlosti

Stále více se totiž mluví o dvourychlostní Evropě. Podnikatele toto téma zajímá jen z části. Pouze třetina podnikatelů podle průzkumu přesně ví, o co se jedná. V tom, zda by se Česko mělo připojit k tvrdému jádru Unie, které se má integrovat rychleji, jsou rozpolcení.

„Měli bychom si říct, jestli chceme být součástí rozhodující skupiny zemí v EU. Pokud ano, pak nás euro nemine. Pokud ne, přežijeme, ale je to o větším riziku,“ říká šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.

„V době růstu, jako je nyní, nás to trápit nemusí, v době stagnace ale budeme daleko zranitelnější,“ myslí si Havlíček. Pokud by Česko zůstalo na periferii, mohlo by to ovlivnit nejen podnikatele, ale i spotřebitele či turisty. „Nešlo by o ohrožení, ale o vyvolání větší nejistoty. A ta snižuje komfort,“ dodává.

Ti podnikatelé, kteří by naopak euro v Česku chtěli, by tlačili na jeho zavedení co nejrychleji. Čtyři pětiny fanoušků eura by si přály jeho zavedení do pěti let.

O desetinu více zakázek

Výhody přijetí eura jsou jasné. „Nemuseli bychom řešit konverzi ke koruně. Moji obchodní partneři v zahraničí raději někdy upřednostní nákup v zemích platících eurem, přestože pro ně zakázka může vyjít i dráže,“ uvádí Václav Beránek, majitel firmy Solarmonitoring. Firma by podle něj mohla mít o desetinu víc zakázek.

„Všechno by se zjednodušilo. Teď musíme řešit kurz a bývají i problémy s výměnou. Obchodní styk jako takový by se velmi zjednodušil, odpadla by náročná administrativa. Vlastně se tím pořád musíme zabývat,“ říká Tomáš Hlava, šéf firmy Enixus, která se zabývá přepravou a prodejem dřeva.

Ať už to s eurem dopadne jakkoliv, je nyní jisté, že české firmy zažívají i přes řadu komplikací velmi příznivé období, což odrážejí i výsledky indexu očekávání. „Firmy mají plné zakázkové knihy a dlouhodobě výhodné podmínky pro úvěrování a půjčování vytvářejí živnou půdu pro rozsáhlé investice,“ upozorňuje výkonný ředitel firemního bankovnictví ČSOB Petr Manda.

Podnikatelé se podle něj dokážou dobře vyrovnat se stoupajícími mzdovými nároky i nedostatkem kvalifikované pracovní síly. Mimo jiné o tom svědčí, že 23 procent oslovených podnikatelů chce rozšířit rozsah svého podnikání, zatímco ještě před třemi měsíci mělo podobné plány jen 18 procent firem.