Podniky nabízejí šest set míst. Nikdo je nechce

Uherské Hradiště - Bez práce bude v Uherském Hradišti letos přibližně o šest set lidí méně než loni. Město tím získá zpět ztracený primát okresu s nejnižší nezaměstnaností na jižní Moravě. Ale jen tehdy, pokud se potvrdí výsledky průzkumu, který vyhodnotili zaměstnanci uherskohradišťského úřadu práce. Ti v okrese oslovili téměř pět set podniků a firem, které dohromady zaměstnávají více než třiatřicet tisíc lidí. Z dotazníků je patrné, že firmy letos chtějí více přijímat než propouštět.

"Závěry průzkumu jsme ale brali trochu s rezervou. Do prognóz na letošní rok jsme jeho výsledky raději nepromítli," říká František Dostálek z Úřadu práce v Uherském Hradišti.

Přijímat nové zaměstnance totiž chtějí i firmy, které svůj záměr inzerují už dlouhodobě. Před branami továren přesto davy zájemců nestojí. "Jsou to místa, která se jen těžce obsazují. Jedná se o těžkou práci za průměrný výdělek," tvrdí Dostálek.

OP Prostějov trápí nedostatek švadlen
Sto padesát pracovních míst - snad nejvíce ze všech podniků v okrese - nabízí například uherskohradišťská pobočka Oděvního průmyslu Prostějov. Naplní je ovšem pouze stěží. Šiček textilu i obuvi je v okrese dlouhodobý nedostatek.

S rekvalifikačními kursy, jež organizoval ve spolupráci se zlínským obuvnickým učilištěm, tady neuspěl ani ředitel uherskobrodské pobočky úřadu práce. Výsledek nebyl adekvátní vynaloženému úsilí.

Bez dostatečné zručnosti si totiž ženy v této profesi příliš nevydělají. "Přitom jim vycházíme všemožně vstříc. Tři měsíce dostávají časovou mzdu, jinak by si nevydělaly vůbec," prohlásila už dříve pracovnice uherskohradišťského oděvního podniku, která nechtěla zveřejnit své jméno.

Problémy mají i strojírny
Podobné problémy se ale objevují i ve strojírenském průmyslu. Například v Zevetě Bojkovice mají padesát volných míst. Ihned by přijali vysokoškoláky, absolventy středních strojírenských škol, ale také dělníky a strojní zámečníky.

"Jenže oni nikde nejsou. Takové obory se teď prostě nikde neučí. Když už se někdo na inzerát přihlásí, většinou se ukáže, že je pro tu práci nepoužitelný. Vyučil se, ale místo práce v oboru jezdil třeba patnáct let autem," uvádí typický příklad Jaroslav Urbánek z personálního oddělení Zevety.

"Máme s tím problémy. Potřebujeme rychle reagovat na zakázky, a chybí nám lidé."

Když podniky místa ani s pomocí pracovních úřadů neobsadí, a dostanou se tím do výrobních problémů, často raději zaměstnají cizince. Ti jsou pro ně mnohem levnější než našinec. Někde kvůli tomu možná dokonce úmyslně vytvářejí dojem, že nabízená místa nemohou obsadit.

"Například Bělorusky jsou vděčné a vezmou i práci, která se našim ženám nelíbí. Navíc přijdou do práce ochotně i v sobotu a vydělají si pak i osm tisíc korun. Je to výhodné pro obě strany," potvrzuje domněnku pracovnice uherskohradišťského potravinářského podniku.