"Hlásí se k nám velké množství středoškoláků a vysokoškoláků s ekonomickým vzděláním," přibližuje zájem absolventů mluvčí firmy Vítkovice Steel Lenka Hatlapatková. "Jenomže my potřebujeme hlavně absolventy z oborů materiálového inženýrství, případně středoškoláky vzdělané v hutních oborech."
A právě zde dochází ke střetu mezi zaměstnavateli a provozovateli škol. Zaměstnavatelé obviňují školy, že nedokáží reagovat na potřeby trhu práce, školy se oprávněně brání, že příprava odborníků je běh na dlouhou trať a výukové plány nelze měnit každý rok.
Navíc školy nemohou žákům přikazovat, na který obor se mají hlásit. Mohou jen nabídnout studijní zaměření, o němž si myslí, že bude potřebám trhu vyhovovat. A pak záleží jen na studentech, zda si z nabídky konkrétní školy vyberou, nebo půjdou jinam.
Vyučit se horníkem nelze
Přes obrovské změny, které ve středních školách v posledních patnácti letech proběhly, stále existuje vysoký zájem o studium profesí, o něž není na trhu práce velký zájem.
Z osnov zcela vymizely učební obory nabízející pozdější uplatnění v hornictví, naopak se objevily obory, o kterých mohly dřívější generace jen snít. Například Střední odborné učiliště zemědělské ve Frýdku-Místku nabízí čtyřletý obor Zemědělský podnikatel, zakončený maturitou.
Typickým příkladem změn ve školství moravskoslezského kraje je zánik hornických učilišť. Zatímco ještě v roce 1989 navštěvovalo tyto školy téměř devět tisíc žáků, v současnosti není hornický učební obor v nabídce žádné školy regionu.
"Vyřazení oboru horník z učebních plánů škol bylo víceméně vynuceným krokem. Podle zákona se smí fárat až od osmnácti let. Samotná příprava učňů by musela probíhat jen na povrchu a to je pro nás nemyslitelné," přiblížila důvody zániku hornických učilišť tisková mluvčí Ostravsko-karvinských dolů Věra Breiová.
Horníky nahradí ekonomové
V současnosti působí na území kraje 108 středních škol, nabízejících širokou paletu nejrůznějších oborů výuky. Například ekonomické zaměření studia nabízí výukové programy hned na osmi školách. Podle vyjádření personalistů velkých podniků však mohou mít právě jejich absolventi při hledání budoucího zaměstnání velké problémy.
Ivo Herman, vedoucí Oddělení správy středního a vyššího školství krajského úřadu Moravskoslezského kraje, by přivítal větší spolupráci mezi rodiči, výchovnými poradci a samotnými firmami. "Střední školy nemohou být oddělené od praxe. Stejně tak by se měli snažit i potencionální zaměstnavatelé. Na tomto poli velice dobře fungují například Třinecké železárny. Dávají pobídky žákům, aby se věnovali oborům, o nichž ví, že je budou moci za několik let zaměstnat."
Převahu mají elektrikáři
Nejvíce možností nabízejí střední školy v Moravskoslezském kraji zájemcům o elektroobory. Elektrotechnické vzdělání nabízí hned šestatřicet škol. Jen o čtyři méně vychovávají budoucí kuchaře, dvaatřicet je také gymnázií.
Na devatenácti školách nabízejí možnost čtyřletého studia či učebního oboru pro budoucí zámečníky, což je podle personalistů i zaměstnanců úřadů práce, z hlediska budoucího uplatnění, jeden z nejperspektivnějších oborů.
"Nemyslím si, že by se situace v dohledné budoucnosti mohla výrazně zlepšit," posuzuje možnosti škol přizpůsobit se požadavkům trhu Ivo Herman. "Školy mají prostor, aby se požadavkům trhu práce přizpůsobily, avšak nemohou ovlivňovat přání dětí, jaký obor chtějí studovat. Každý chce maturitu, každý chce být ekonom. Je hlavně na rodičích, zda dokáží své dítě ve správný čas správně nasměrovat."
