Díky hlasům komunistů by měly projít i parlamentem. Proti je ODS. "Je to plácnutí do vody a nezaměstnanost ještě vzroste," říká stínová ministryně práce za ODS Alena Páralová.
První tři měsíce bude člověk bez práce nadále pobírat podporu ve výši poloviny předchozí čisté mzdy. V dalších třech měsících dostane 45 namísto dnešních 40 procent. Pro nezaměstnaného s čistou mzdou osm tisíc korun to znamená 400 korun měsíčně navíc.
Polepší si i lidé, kteří ztratí práci, když je jim více než padesát let. Ti budou dostávat podporu namísto nynějšího půl roku o tři měsíce déle, při překročení 55 let jeden rok. Na druhou stranu se však má vyplácení podpor v nezaměstnanosti zpřísnit. Například absolventi je získají, jen pokud budou mít odpracovaný jeden rok, a to i formou brigád.
Lidé bez práce dostanou více peněz
Přes půl milionu lidí, kteří jsou teď bez práce, a další desítky tisíc, které se k nim brzy připojí, čekají od května příštího roku největší změny za poslední léta.
Vláda ve středu schválila nový zákon, který zvyšuje podpory v nezaměstnanosti, prodlužuje dobu, po kterou se vyplácejí, a zároveň zpřísňuje podmínky pro jejich získání. K poklesu nezaměstnanosti podle odborníků zákon nepovede.
Ve sněmovně by měla ČSSD pro zákon potřebné hlasy nalézt. Proti budou poslanci ODS, ale komunisté jej zřejmě podpoří. Pokud poslanci zákon schválí, nezaměstnaní si na podporách polepší o stovky korun měsíčně.
Namísto dnešních 40 procent čisté mzdy budou po třech měsících bez práce dostávat o pět procent více. Nezaměstnaný, který měl 8 tisíc čistého, tak bude druhé tři měsíce na podpoře brát o 400 korun více než dosud.
"To je dobrá věc, protože podpory v nezaměstnanosti by měly být vyšší než sociální dávky," říká šéf Úřadu práce v Karviné Jiří Montag. Dnes tomu tak není, průměrná vyplácená podpora v nezaměstnanosti je třeba na Karvinsku 2900 korun, takže lidé stejně musí žádat o sociální dávky, aby měli aspoň životní minimum.
Poměrně vysoké sociální dávky přitom odrazují od hledání práce. Čím zůstane člověk déle doma, tím menší je pravděpodobnost, že si najde další zaměstnání. V Česku jsou dnes lidé bez práce v průměru 1,5 roku a tato doba se stále prodlužuje. Déle než rok je bez zaměstnání na dvě stě tisíc lidí.
Kromě vyšší podpory zákon prodlužuje i dobu, kdy ji mohou starší lidé pobírat. Od 50 do 55 let věku by dostávali podporu tři čtvrtě roku a po 55. roce ještě o čtvrt roku déle. Čtyřicátníci a lidé mladší na ni budou mít nadále nárok jen půl roku. Pak musí žádat o sociální dávky.
"Přispěje to jen k tomu, že se chytí do pasti ještě více lidí, více jich zůstane doma," obává se Daniel Münich z ekonomického ústavu Cerge. Nezaměstnaní si však od příštího roku jen nepolepší. Vyplácení podpor se má podle záměru ministerských úředníků zpřísnit.
A to tak, že úřady práce nedají podporu lidem, kteří odmítnou nabízené zaměstnání nebo odmítnou vyšetření svého zdravotního stavu. "Tohle všechno už ale funguje," říká Montag.
Novinkou je individuální plán na získání práce, který by měl pracovník úřadu práce vypracovat s nezaměstnaným. Ten by ho měl plnit, v opačném případě by přišel o podporu.
"K tomu jsem skeptický, úředníci nemají čas něco sepisovat a hlídat," míní Münich. To si zřejmě uvědomuje i ministr práce Škromach, který žádá, aby mohl přibrat na úřady práce dalších 450 lidí.
Od příštího května si nezaměstnaní budou moci také přivydělávat až do půlky minimální mzdy (3100 korun) a zároveň brát podporu. "To je pozvánka k práci načerno. Ti, co dnes pracují načerno, dostanou 3000 měsíčně, zbytek na ruku a ještě budou brát podporu," bojí se Münich.
Podobně skeptická je i ODS a úřady práce. "Teď alespoň kontroly ve firmě jasně zjistí, kdo pracuje nelegálně, ale tímhle zákonem se černé vztahy legalizují," říká Páralová. Horší přístup k podpoře hned po škole budou mít absolventi. Ti budou muset odpracovat aspoň rok, i formou brigád, aby na státní peníze dosáhli.
