Programy na podporu malých a středních podniků, které se v současné době podílejí na tvorbě hrubého domácího produktu více než polovinou, jsou však podle komisařů v České republice už srovnatelné s rozsahem členských zemí evropské patnáctky.
"Jestliže malé a střední podniky ročně produkují přes polovinu hrubého domácího produktu a na zaměstnanosti v zemi se podílejí téměř šedesáti procenty, pak je podpora tohoto sektoru stále minimální," upozorňuje ovšem viceprezident Hospodářské komory Lubomír Herman. Stát podle něho navíc už pro příští rok plánuje, že podnikatelům část peněz na podpory vezme. "Pokud letos stát uvolnil téměř dvě miliardy korun, příští rok to má být už jen 1,3 miliardy," prohlásil Herman.
Výše podpory by se tak vrátila pod úroveň loňského roku, kdy dosáhla více než půldruhé miliardy korun. I přesto to však bylo vysoké navýšení proti roku 1998, kdy stát podpořil sektor malých a středních podniků 850 miliony korun.
Na co vlastně peníze směřují? K podnikatelům proudí podle ministerstva průmyslu a obchodu prostřednictvím sedmnácti programů, a to formou záruk za úvěry a leasing, záruk za kapitálový vstup a prostřednictvím dotací úroků z úvěrů.
Českomoravská záruční a rozvojová banka, která většinu podpor rozděluje, připouští, že největším trhákem jsou úvěry. "Například programy Kredit a Trh jsme museli letos uzavřít už ke konci září. Přetlak žádostí byl obrovský," říká člen představenstva banky Lubomír Rajdl, který má v bance podpůrné programy na starosti.
Oba zmíněné programy znamenají právě poskytnutí úvěru nebo dotaci úroků. "Zájem podnikatelů samozřejmě potvrzuje fakt, že dostupnost půjček od komerčních bank je pro ně obecně velmi obtížná. Jenomže malé a střední podniky jsou všude na světě rizikovější sektor, a u nás navíc působí nepříznivě to, že samy banky procházejí velice špatným obdobím," soudí Rajdl.
Pomoc Českomoravské záruční a rozvojové banky však podle nedávného vyjádření jejího ředitele Miroslava Macky postihne nejvýše 10 až 15 procent podnikatelů. "Letos jsme poskytli úvěry v celkové hodnotě 800 milionů korun, s úrokem zhruba sedm procent. V některých případech, například pokud je podnikatel ze severní Moravy, klesá úrok až na pět procent," dodal Rajdl. Takové podmínky jsou však pro konkurenční firmy v západní Evropě zcela běžné.
Množství podnikatelů, kteří se k pomoci státu skutečně dostanou, je v podstatě mizivé i podle Reného Procházky z Regionálního poradenského a informačního centra v Ostravě. "Hodně lidí, kteří k nám přijdou, je nakonec zklamáno. Podmínky pro získání podpory jsou totiž většinou tak tvrdé, že je získají jen firmy, které to ani nepotřebují. Dokázaly by si zajistit peníze i z jiných, běžných zdrojů," upozorňuje.
Vyloženě slabým místem podpory státu jsou pak podle něho začínající podnikatelé. "Když si všechny podpůrné programy přečtete, nenajdete v nich pro začínající firmu ani jeden," uvedl.
První vlaštovkou pro nové zájemce o podnikání je podle Rajdla z Českomoravské a záruční rozvojové banky program Start, který se má spustit příští rok. "Jenomže tento projekt je pouze pro propuštěné oceláře. Snažíme se prosadit, aby se rozšířil. Obdobný program totiž skutečně ve státní podpoře chybí," uvedl Rajdl. Někteří podnikatelé se nicméně domnívají, že státních peněz na podporu podnikání by bylo dost, kdyby se využívaly lépe.
"My nemáme od státu nic a vybudovali jsme ve třech lidech program, který zprostředkovává kontakty a informace po celém světě," říká Arne Lieberman ze Sdružení pro rozvoj podnikání, které provozuje síť Tradenet. "Na podporu od státu jsme nedosáhli," připustil.
