Teď se počítají sazby povinného ručení na příští rok. Policejní statistiky nehod klesají, snížíte sazby?
Dopad nových pravidel silničního provozu ještě nemáme zanalyzovaný. Nemyslím si, že by se sazby měly snížit a má to řadu důvodů. Obecně totiž stoupá objem výdajů spojených s likvidací škod.
Ve statistikách, které říkají, že je výrazně méně nehod, figuruje to, že se zvýšila částka, od které je třeba k nehodě volat policii, ale škodní frekvence, tedy počet bouraček na počet aut, se nijak výrazně nesnížila. Navíc se zvyšují náklady na servisní práce a náklady v oblasti poškození zdraví, tedy co musíme vyplácet lidem s trvalými následky. To nám dlouhodobě zvyšuje náklady.
Takže pokud chceme zachovat rovnováhu vybraného a vyplaceného pojistného, prostor pro snižování sazeb nemáme. Na druhou stranu nemáme zájem na nějakém dramatickém plošném zvýšení na začátku roku. K úpravám sazeb přistoupíme selektivně podle jednotlivých kategorií podle toho, jaký je u nich vývoj škod. Například kamióny jsou velký problém, přestože cena povinného ručení je u nich hodně vysoká.
Když odhlédneme od toho, že policii už je třeba volat jen k bouračkám se škodou nad 50 tisíc, jak to, že vám náklady rostou, když i statistiky vážných nehod klesají? Jsou to všechno tzv. ťukance?
Nejenom. Sice se snižuje počet úmrtí, ale počet osob s trvalými následky ještě není spočítaný. Ale podle toho, kolik vidíme škod i v meziročním srovnání, nevidím žádný obrat, který by měl dopad na ekonomiku pojištění. Moc by se mi líbilo, kdyby to tak bylo.
Kolik lidí má nějaký bonus?
Přibližně 90 procent klientů má nárok na bonus a deset procent nemá žádný bonus nebo má malus.
S jakým navýšením počítáte?
To zatím nelze říct. Budeme rozhodovat podle jednotlivých skupin vozidel.
Jak s nárůstem nehod, které se nehlásí policii, poznáte, že nejde o podvod?
Určitě to není snadná záležitost. Lidé si málo uvědomují, že pojistný podvod je trestný čin. Spousta lidí to bere, že je to něco, co se dělat nemá, ale v zásadě je to jako odhození papírku na zem. Proti tomu bojujeme jak na legislativní úrovni, tak v rámci České kanceláře pojistitelů.
S ostatními pojišťovnami připravujeme databázi škod, která nám umožní správně pracovat s bonusy a malusy. Ty dnes z velké části nemají smysl, když lze bez postihu přecházet k jiné pojišťovně. Centrální databáze nám taky pomůže odhalit, když bude jedno bourané auto nahlášené ve více pojišťovnách. Samozřejmě máme i své odborné týmy, které se tomu věnují, detektivy.
Také patří ke kvalifikaci likvidátora, aby dokázal odhalit, zda škoda vznikla tak, jak je hlášena. To je know-how pojišťoven.
Systém už mezi pojišťovnami funguje?
Zatím se informace vyměňují na papíře, ale v příštím roce se počítá s počítačovým systémem.
Celá skupina PPF změnila strukturu, čistíte aktiva, nový šéf České Pojišťovny je cizinec. To vše podporuje domněnku o chystaném vstupu na burzu. Je to tak?
Organizační uspořádání skupiny, její účetnictví a další připravujeme tak, abychom měli otevřené různé možnosti financování. Vstup na burzu je jednou z nich. Čili chceme toho být schopni, což však neznamená, že je to cesta, kterou se vydáme.
V tom případě by šlo o celou společnost nebo část?
Ta otázka je relevantní ve chvíli, kdybychom šli na burzu.
Z čeho chcete jinak financovat další expanzi na východě?
Jednak máme samozřejmě vlastní kapitál, a pak možností je škála, může jít o akviziční úvěr, o vydání obligací, o burzu.
Když zůstaneme u České Pojišťovny: ačkoliv generuje zisky, byznys stagnuje a to nezapadá do toho, co by si člověk pod expandující PPF představil. Nehledáte partnera alespoň pro některou část pojištění?
Takové rozhodnutí nepadlo. Trh s pojištěním v ČR vykazuje výrazně menší dynamiku než některé další finanční produkty u nás nebo trhy na východě Evropy. V posledních letech dramaticky rostly například hypotéky a spotřebitelské financování, ale pojištění ne.
Domácí báze je kvalitní a silná, ale má omezené možnosti růstu, proto ho chceme generovat na rychle rostoucích trzích například v Rusku. Když očistíme trh s pojištěním o daňovou optimalizaci, která se ve východních zemích u životního pojištění používá, pak v Rusku rostl trh v roce 2004 o 65 procent a vloni o 26 procent.
Naše dceřiná společnost ČP Rusko vloni zvedla předepsané pojistné o více než tisíc procent a letos čekáme nárůst o 76 procent, Ukrajina, Ukrajina roste přes sto procent, podobně Kazachstán. Samozřejmě je tam nižší základna, ale je to oblast, kde chceme dosahovat vyššího zisku.
Nebyl by malý růst i vůbec důvod pro prodej pojišťovny?
To je trochu zkratka, která ne úplně dobře funguje. Když se na východ vydáte jenom s ranečkem peněz, tak asi nepochodíte úplně dobře. Potřebujete nějakou kapacitu, pověst, manažery, know-how. Navíc pojišťovna není jen o životním pojištění, ale i o penzijním připojištění, které roste a investičních fondech, u nichž se nám podařilo meziročně zvýšit objem obchodů třikrát.
Proslýchalo se, že zájem získat ČP měla Allianz. Byla by to cesta, získat partnera?
Z velkých evropských hráčů měl zájem o ČP v podstatě každý a bylo to vyjádřeno různě. Asi bych marně hledal někoho, kdo by zájem neměl. Tady platí, že skupina PPF je schopna generovat hodnotu sama.
Na kolik si ceníte ČP?
Hodně. Osobně dost, protože jsem tady deset let. A finančně - samozřejmě nějaká ocenění máme. Ale to necháme je raději až na trhu nebo něčem podobném, aby to nebylo zavádějící.
Do kdy se rozhodnete, zda burza ano nebo ne?
Proces vytváření pojišťovacího holdingu bychom měli završit do konce tohoto roku, poté bychom měli být schopni učinit rozhodnutí.
Proč jste před rokem zrušili a nyní znovu zavedli jednorázové životní pojištění? Byla to něčí chyba?
Ne. Souvisí to s vývojem úrokových sazeb na trhu a výnosové křivky a ta se dostala hodně nízko, takže bylo velmi obtížné nabídnout atraktivní podmínky klientům. Teď se pomalu sazby vrací na úroveň, kdy už začíná být zajímavé takto na několik let uložit peníze. Takže jsme zareagovali na změnu tržních podmínek znovuzavedením tohoto pojištění.
U životního pojištění trh reálně stagnuje, co s tím hodláte dělat?
To souvisí se situací v konkurenčních produktech. Penzijní připojištění se díky státní podpoře a tomu, že je ten produkt velmi jednoduchý, prodává výrazně lépe. Problém spočívá v tom, že narozdíl od životního pojištění má svoje limity z hlediska variability a případných rizik, proti kterým kryje. Pro oživení trhu je třeba aby došlo k nějakému navýšení daňové úlevy nebo nějaké formy státní podpory, protože se domnívám, že životní pojištění je součástí balíčku produktů zabezpečení na stáří. Mezi ně patří vedle životního pojištění zabezpečujícího rizika také penzijní připojištění a mohou tam patřit i investiční fondy.
Ale u něj garantujete jen technický úrok kolem dvou procent. Proč by si to lidé měli uzavírat?
Skýtá škálu možností včetně úrazového připojištění, připojištění členů rodiny. Jde o to, aby si lidé zvolili podle toho, v jaké životní fázi se nachází a co je pro ně nejvhodnější. A nejde tolik o spoření, jako především o zajištění rodiny v případě, kdy se s jejím živitelem něco stane.
Vy sám ho máte?
Samozřejmě, ano.
Co se týká vašich negarantovaných výnosů: v posledních dvou letech jste vydělávali na akciovém růstu, teď už se takový růst nečeká, jak se s tím vypořádáte, do čeho budete investovat?
To není zásadní problém. Většina našeho portfolia je uložená v obligacích a ve státních cenných papírech, v akciích máme asi jen deset procent. Při extrémních růstech kapitálového trhu to ale hezky přispívá k růstu hodnoty portfolia.
