To je přibližně stejně jako v roce 2001, a to přesto, že loni byly celkové škody o 20 miliard dolarů vyšší než předloni, kdy došlo například k útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku.
Podle analýzy Munich Re, jedné z největších světových zajišťoven (pojišťovny pojišťoven), v minulých měsících způsobovaly největší škody právě výkyvy počasí, které někteří odborníci dávají za vinu nové vlně klimatického fenoménu El Niňo.
Celkem došlo přibližně k 700 katastrofám, z toho pět set mají na svědomí právě povodně, tajfuny a zimní bouře. Při katastrofách zahynulo celkově okolo jedenácti tisíc lidí, což je méně než o rok dříve. Ale jen díky tomu, že se neopakovala ničivá zemětřesení, jež si v roce 2001 vyžádala mnoho obětí v Indii a San Salvadoru.
Došlo i k množství člověkem způsobených katastrof - spadlo několik letadel, vznikaly velké požáry a fanatici uskutečnili řadu teroristických útoků. Potopilo se též několik námořních lodí. Ještě čerstvá je prosincová havárie tankeru Prestige u španělských břehů, která měla zničující dopady na tamní životní prostředí.
Škody, jež způsobila rybářům a cestovnímu ruchu, se odhadují na více než miliardu eur. A v této sumě ještě nejsou započteny náklady na odstranění vzniklé ropné skvrny.
Škody ani počty obětí zdaleka v těchto případech nedosáhly úrovně, kterou si připsaly přírodní živly. Pokud by se měl loňský rok charakterizovat jedním slovem, byly by to, alespoň co se týče Evropy, bezesporu povodně. V Severní Americe a Austrálii to byla naopak sucha.
Největší povodně se odehrály v srpnu ve střední a západní Evropě a způsobily celkové škody ve výši téměř 19 miliard dolarů. Pojišťovny zaplatí celkem tři miliardy dolarů.
Špatně dopadly české pojišťovny. Celkové národohospodářské škody zapříčiněné záplavami jsou v Česku odhadovány na 73 miliard korun, přičemž pojišťovny zaplatí celkem 37 miliard korun. Z toho 81 procent škod připadá na podnikatele a průmysl.
V České republice tak pojišťovny zaplatí přes 50 procent celkových škod, v západní Evropě se toto procento podle České asociace pojišťoven pohybuje mezi 10 až 20 procenty. Jedním z důvodů je to, že se v těchto zemích nabízí pojištění proti povodním pouze jako doplňkové a s limitem horní hranice plnění.
Zatímco pojišťovny v Rakousku a Německu uhradí na loňské povodňové škody pouze něco přes deset procent přijatého pojistného v majetkových pojištěních, v ČR to bude více než trojnásobek ročního pojistného.
V Německu pojištěné škody činí pouze 0,05 procenta hrubého domácího produktu, v Rakousku 0,21 procenta a v Česku to bude 1,6 procenta. Vše pocítí zákazníci pojišťoven ve zdražení pojistek. Sazby zvyšují jak zajišťovny, které přebírají část rizik od svých klientů, tak i samy pojišťovny. V Česku se například cena za zajištění katastrofických rizik na rok 2003 zvýšila v průměru třikrát až osmkrát.
