„Na základě rozpočtových pravidel pojištění umožňuje pouze souhlas zřizovatele, který jej ale kvůli výraznému zvýšení rozpočtu běžně neuděluje. Platby za pojistky několikanásobně převyšují škody,“ řekl ČTK mluvčí ministerstva financí Jaroslav Třoska.
Například České dráhy tak budou muset potřebné 2,4 miliardy korun, což je současný odhad povodňových škod, získat buď z vlastních zdrojů nebo ze státní kasy, tedy hlavně z fondu dopravy.
„Železnice patří státu a stejně jako silnice pojištěna není,“ říká mluvčí drah Zdena Celá. Martina Vápeníková z Ředitelství silnic a dálnic hovoří stejně. „Snažili jsme se pojistit alespoň mosty, ale ani to nešlo. Pojistné je příliš vysoké. Opravy tak musíme financovat z vlastního nebo z půjček, třeba od Evropské investiční banky nebo Phare.“
Podle mluvčího České pojišťovny Richarda Kapsy jsou mosty z pojištění staveb prakticky vyloučeny. Pojistit je sice lze, ale jen za zvláštní, velmi vysoké sazby, proto není zájem příliš velký.
Obce stejně jako instituce mívají většinou chráněny jen budovy. „Pojištěno máme jen ústředí,“ potvrzuje Vápeníková. Ani to však není železné pravidlo.
Vyplavený Český statistický úřad, který zatím odhaduje škody jen na počítačích a technice na 400 milionů korun, není pojištěn vůbec. „Úřad nemá výjimku, jíž může udělit pouze ministerstvo financí. Platí princip, že stát je nejlepší pojišťovna,“ řekl ČTK místopředseda úřadu Jan Procházka s tím, že ČSÚ sídlí v zátopové oblasti, takže by jej stejně žádná pojišťovna nepojistila.
