Statistický úřad unie přitom v prvním odhadu předpovídal pokles o 1,1 procenta v EU a o 1,2 procenta v eurozóně.
Proti předcházejícímu čtvrtletí loňského roku klesla unijní ekonomika i ekonomika eurozóny shodně o 1,5 procenta. Tento odhad je přitom stejný jako prvotní prognózy a Eurostat jej nemusel nijak měnit.
Na propadu evropské ekonomiky se mimo jiné podílel propad výdajů na spotřebu domácností o 0,9 procenta v eurozóně a o 0,8 procenta v celé EU ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Investice v eurozóně v posledním čtvrtletí loňského roku mezičtvrtletně klesly o 2,7 procenta v eurozóně a o 2,5 procenta v evropské sedmadvacítce.
Se zpomalením globálního hospodářství poklesl i vývoz, proti předchozímu čtvrtletí o 7,3 procenta v eurozóně a o 6,8 procenta v EU. Dovoz se pro změnu propadl o 5,5 procenta v eurozóně i v Unii.
Ekonomické problémy trápí v současnosti všechny země Evropské unie bez výjimky. Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku rostlo hospodářství ve srovnání s předchozím čtvrtletím jen ve čtyřech členských státech EU, na Slovensku, na Kypru, v Řecku a v Polsku.
Nejrychlejší tempo růstu přitom zaznamenalo Slovensko, jehož ekonomika mezičtvrtletně rostla o 2,5 procenta. Česká ekonomika se v posledním čtvrtletí loňského roku propadla o 0,6 procenta ve srovnání s předchozími třemi měsíci.
