Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pokud Řekové odmítnou pomoc eurozóny, jiný plán už pro ně neexistuje

  12:58aktualizováno  12:58
Nečekaný krok řecké vlády uspořádat referendum o miliardové pomoci od eurozóny znamená především nejistotu. Národní vlády, Evropská komise, měnový fond ani centrální banka s tím nepočítaly a plán pro případ odmítnutí pomoci ze strany Řeků neexistuje.
Otazníky visí i nad tím, co by se stalo s eurem, kdyby Řecko s eurozóny vystoupilo. Ilustrační snímek

Otazníky visí i nad tím, co by se stalo s eurem, kdyby Řecko s eurozóny vystoupilo. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

1. Jak reagovaly na zprávu o referendu akciové trhy?
Dohoda evropských lídrů z minulého týdne o plánu na záchranu Řecka investory i přes řadu nejasností uklidnila. Hrozba případného odmítnutí této pomoci samotnými Řeky však znejistila trhy natolik, že všechny evropské burzy končily v úterý v červených číslech. Pražská burza ztratila oproti předchozímu dni 3,55 procenta, frankfurtský index DAX pět procent a podobně na tom byl i evropský index 50 největších evropských společností Eurostoxx 50. Nejvíce ztrácely francouzské a italské, ale i další evropské banky.

2. Co se bude dít do referenda a po něm?
Hlasování se bude zřejmě konat až v lednu. Před jeho konáním zůstává řada nezodpovězených otázek, které budou minimálně po další dva měsíce investory značně zneklidňovat. "Co se stane se společnou měnou, pokud jeden člen vystoupí? Vznikne pak nová měna? Budou dluhy zaplaceny v nové měně, nebo v eurech? Vzniká velká nejistota, která může v příštích měsících vést k těžkým výkyvům na trzích,“ uvedl pro televizi Euronews obchodník Stefan Scharfetterz z Baadner Bank. Není ani jasné, jak bude formulována otázka v referendu, protože podle ústavy Řekové nesmějí hlasovat o finančních záležitostech.

3. Jaký dopad by odmítnutí mělo na evropské banky?
Podle dohody evropských lídrů z minulého týdne si mají soukromí investoři, tedy banky a penzijní fondy, odepsat 50 procent řeckých dluhů. Dále by země dostala 130 miliard eur na splácení zbylých závazků. V případě, že by Řekové pomoc odmítli, nemohli by dostát svým závazkům, což by znamenalo faktický bankrot země. Banky by tak ztratily mnohem více než polovinu investic, tratily by také mezinárodní organizace typu měnového fondu nebo ECB.

4. Jak by se to odrazilo na české ekonomice?
Ztráty evropských bank v Řecku by ochromily celý evropský finanční systém. Banky by musely žádat o pomoc u států, na tu ale zadlužené vlády v takovém rozsahu nemají. Banky by přestaly poskytovat úvěry a výrazně by zpomalila celá evropská ekonomika včetně české. Zastavily by se investice, firmy by přestaly nabírat lidi, případně by začaly propouštět.

5. Co znamená případné ne pro samotné Řecky?
Zástupci Bruselu, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu nedávno kývli na odeslání poslední, osmimiliardové tranše z prvního záchranného balíku. Ta by měla do země dorazit v polovině listopadu, ale je vázaná na přísný úsporný program. Ten by lednovým odmítnutím přestal platit. Není jasné, jak se nyní zástupci zúčastněných institucí k platbě postaví. Řecká vláda už dříve prohlásila, že bez těchto peněz nebude mít země na výplaty státních zaměstnanců a důchody. I kdyby Řekové nyní ještě peníze dostali, po odmítavém referendu by země neměla na splátky dluhů, zkrachovala by a musela by vyplácení důchodů a sociálních dávek stejně stopnout.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Horníci NWR. Ilustrační snímek
Diskreditace i prodej OKD pod cenou. Komise řeší vyloučení Američanů z tendru

Evropská komise se začala zabývat stížností americké firmy Alcentra, která byla vyloučena z nabídky na koupi černouhelné OKD. Společnost dříve hrozila...  celý článek

(ilustrační snímek)
Komise navrhuje nový daňový systém, reformu chce do roku 2022

Evropská komise ve středu nabídla členským zemím reformu daně z přidané hodnoty (DPH). Nový systém, který by měl být funkční od roku 2022, by měl ztížit daňové...  celý článek

Muž pracuje na počítači (ilustrační snímek).
Firmy nesmí šmírovat komunikaci svých lidí, rozhodl Evropský soud

Evropský soud pro lidská práva dospěl k závěru, že byla porušena soukromá práva rumunského zaměstnance, kterého zaměstnavatel propustil za používání pracovní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.