Polské příhraniční okresy s vysokou nezaměstnaností se stávají vítaným zdrojem pracovních sil pro firmy v Čechách. "Poláci tvoří dvě třetiny našich zaměstnanců. Pracuje jich tu přibližně tři sta," říká Jana Dostálová z osobního oddělení firmy Textonnia Czech v Červeném Kostelci.
Autobusy, které vozí pracovníky z polské Nové Rudy a okolí, směřují právě do provozoven Textonnie v Kostelci a v Hronově.
Poláky zaměstnávají i další podniky na Náchodsku. Jedním z nich jsou náchodské Prádelny a čistírny. "Asi desetina našich zaměstnanců jsou Poláci. Jejich počet kolísá, protože v letní sezoně zaměstnáváme lidí víc," říká ředitel společnosti Jiří Rudolf.
Důvodem, proč se firma poohlíží po zaměstnancích také za hranicí, prý není jen nedostatek vhodných lidí v Čechách. "S polskými pracovníky máme velice dobrou zkušenost," vysvětluje ředitel a dodává, že Poláci do zaměstnání denně dojíždějí. Prádelny a čistírny, podobně jako Textonnia, hradí část nákladů na autobusy, které polské zaměstnance vozí.
Strojařů je nedostatek
Podle Františka Molíka z jednatelství Hospodářské komory v Náchodě je zájem o pracovníky z Polska opravdu velký. "Na našem trhu práce je nedostatek pracovníků především v dělnických profesích. Velký zájem je také o strojaře, kteří ale začínají chybět už i v Polsku," sděluje Molík.
Řada Poláků, kteří mají strojařské vzdělání, totiž už pracuje v automobilkách v Kvasinách a v Mladé Boleslavi i ve firmách na Náchodsku, jako jsou Ametek Elektromotory či Saar Gummi Czech. Zájem o tyto pracovníky přitom ještě poroste.
"Úřad práce v Klodsku podle mých informací jedná s automobilkou Škoda Auto v Kvasinách. Kvasiny totiž hledají zaměstnance pro novou výrobu a mají obrovský zájem o strojaře z Polska," říká Molík.
Poláci jsou lepší než Ukrajinci
S Poláky jako s budoucími zaměstnanci automobilky počítá i hradecký krajský úřad, který chce napomoci rozvoji kvasinské průmyslové zóny. "Veliký zájem o práci v Kvasinách mají také lidé z Ukrajiny, my bychom ale raději dali přednost pracovníkům ze sousedního Polska, kteří by mohli za prací dojíždět," říká náměstek hradeckého hejtmana Helmut Dohnálek.
Na důležitosti proto nabývá projekt integrovaného dopravního systému na Rychnovsku i oprava silnice z Rychnova nad Kněžnou do Rokytnice v Orlických horách, na kterou získal kraj peníze z Evropské unie. Podle Dohnálka by po ní mohli jezdit do práce lidé z kladské oblasti.
Poláky přivádí za prací do Čech vysoká nezaměstnanost. Počet lidí bez práce je totiž za hranicí několikanásobně vyšší než u nás. "Nezaměstnanost v Polsku se pohybuje mírně pod třiceti procenty. V příhraničí je ještě vyšší. V okrese Klodsko je třetina nezaměstnaných, v okolí Radkova dokonce 55 procent a v okolí Nové Rudy asi 45 procent lidí bez práce. Poláci jsou proto rádi, když najdou práci u nás," říká Molík.
Poláci vedou na Rychnovsku a Náchodsku
Po vstupu obou zemí do Evropské unie Poláci nepotřebují pro práci u nás žádné pracovní povolení a nebrání jim v tom ani jiné administrativní překážky. "Jejich zaměstnavatel musí pouze ohlásit úřadu práce, že zaměstnává pracovníky z členských zemí Evropské unie," vysvětluje ředitel Úřadu práce v Rychnově nad Kněžnou Petr Richtera.
Ze statistik úřadů práce lze díky tomu vyčíst, kolik cizinců a ze kterých zemí podniky v Čechách zaměstnávají. Na Rychnovsku a Náchodsku Poláci jednoznačně vedou. Koncem srpna pracovalo na Rychnovsku téměř tři sta a na Náchodsku přes šest set lidí z Polska.
Zatímco pro některé Poláky práce v Čechách znamená každodenní velmi brzké vstávání a mnoho času stráveného cestováním, pro jiné je dojíždění za hranice mnohem jednodušší než cestování za prací doma. Jan Pielech, který pracuje v hronovské firměWikov MGI, by práci v Hronově za zaměstnání v Polsku neměnil.
"Jsem z Kudowy Zdróje - Sloneho, takže to mám do práce jen sedm kilometrů. Je to mnohem blíž, než kdybych dojížděl do Klodska či jiného města u nás," vysvětluje Pielech.
Čeští zaměstnavatelé jsou lepší
Práci v Polsku by prý asi našel, ale ne ve svém oboru. "Jsem soustružník a mám i kvalifikaci na další stroje, taková práce u nás není. Naopak v Čechách jsem měl několik nabídek," říká Pielech a dodává, že podmínky u českých zaměstnavatelů jsou dobré: "Pracoval jsem několik let v Praze a potom v městech na Náchodsku. Asi bych už neměnil."
Podle jednatele hospodářské komory v Náchodě Poláky za prací do Čech nelákají pouze výdělky, které ostatně nejsou příliš vysoké. "Jako zdejší zaměstnanci mohou Poláci využívat i naši lékařskou péči. Ta je v něčem lepší než polská. Myslím, že i to hraje roli," míní Molík.
Podnikatelé, kteří hledají zaměstnance, se prý na náchodské jednatelství hospodářské komory obracejí často. Jedna chrudimská stavební firma tam nedávno sehnala dvanáct polských sádrokartonářů.
