Petr Hora rezignoval na funkci prezidenta Aera v dubnu 2001. Nedokázal totiž řádně zajistit padesátimilionovou armádní zakázku na bitevní letouny L-159. Kvůli opožděným dodávkám měl Hora i spory s tehdejším ministrem obrany Jaroslavem Tvrdíkem.
Zástupci Aera se podle zdroje ČTK za Horova vedení domluvili s armádou na odkladu dodávek letadel, tato dohoda však údajně nebyla nikdy písemně potvrzena. Aero tak muselo zaplatit vysoké penále.
Zdroj však neuvedl, kolik činilo, konkrétní částku nechtěl zveřejnit ani mluvčí společnosti. "Nebyla to však tak vysoká částka jako 2,4 miliardy korun, kvůli kterým je pan Hora stíhán," podotkl nejmenovaný zdroj.
Horu do čela Aera přivedl koncem roku 1999 americký Boeing, který tehdy ve zbrojovce držel 35 procent akcií. Američané ale od vlády sklízeli kritiku nejen za zpožděné dodávky, ale i za časté závady na letadlech.
"Boeing neudělal pro Aero téměř nic, a když to srovnám s mladoboleslavskou Škodovkou, kam vstoupil německý Volkswagen, tak jsou výsledky pro slavný americký koncern ostudné: ve Škodovce vládne kapitalismus, v Aeru naopak socialismus," řekl v roce 2001 Tvrdík pro MF DNES.
 Petr Hora (archivní foto z 10. prosince 1999) |
