Policie je v těchto dnech po dvouletém vyšetřování obvinila, že při převzetí své firmy britským Vodafonem před třemi lety náhle změnili názor - a možná ne zadarmo - a tím své akcionáře zklamali.
Mezi šesticí jsou známá jména, která se v době, kdy bitva o mobilního operátora Mannesmann vrcholila, objevovala v médiích. Zájem vyšetřovatelů o svou osobu již přiznal i bývalý výkonný ředitel Mannesmannu Klaus Esser.
K dalším obviněným patří Josef Ackermann, nynější šéf Deutsche Bank, nebo nejvyšší muž vlivného odborového svazu IG Metall Klaus Zwickel. Oba seděli v minulosti v dozorčí radě Mannesmannu. Zbývající jména nebyla zatím zveřejněna.
Všichni manažeři jsou obviněni z toho, že ačkoli nejdříve vystupovali proti fúzi s Vodafonem, nakonec obrátili a převzetí odsouhlasili. Vyšetřování se zaměřilo zejména na tučné bonusy a zlaté padáky, které manažeři "za odměnu", že fúzi neodporovali, obdrželi. Celkem tato částka přesahuje 107 milionů eur.
Sám Vodafone k celé kauze uvedl, že vyplacené peníze byly v souladu se závazky dohodnutými řádně ve smlouvách. Tím pádem se Britů vyšetřování netýká a obviněn není ani šéf této firmy Chris Gent.
"Neexistuje ani ten nejmenší náznak podezření, že by z mé strany došlo k jakémukoliv protizákonnému jednání," popírá trestní zodpovědnost Klaus Esser. On sám přitom po fúzi v hodnotě 168 miliard eur obdržel od Vodafonu bonus ve výši 30 milionů eur.
Také Josef Ackermann jakékoliv pochybení odmítá. Minulý týden uvedl, že ze své funkce šéfa Deutsche bank neodstoupí ani v případě, že bude v kauze Mannesmann obviněn.
Několikaměsíční boj o převzetí Mannesmannu Vodafonem byl prvním pokusem o násilné převzetí velké německé firmy jejím zahraničním konkurentem v historii našich západních sousedů.
Setkal se nejprve s ostrým nesouhlasem jak ze strany manažerů mobilního operátora, tak z řad německých politiků, kteří tento krok považovali za "rozkrádání německého stříbra". Pak ale manažeři obrátili a policie tvrdí, že ne nezištně.
