Z nich měli mít mnohamilionové výnosy. Údajně měli také manipulovat s kurzem akcií ČEZ.
Policie již loni obvinila úředníky a špičky Fondu národního majetku z toho, že od firmy přijali opční akciový program a životní pojistky. Městské státní zastupitelství v Praze ale obvinění v únoru 2007 zrušilo a věc vrátilo policii k prověřování.
Obviněni byli nynější šéf antimonopolního úřadu Martin Pecina, bývalí náměstci ministra průmyslu Václav Srba, Zdeněk Vorlíček a Milada Vlasáková. Dále také exnáměstci ministra financí Tomáš Potměšil, Pavel Šafařík a Zdeněk Hrubý a lidé z bývalého Fondu národního majetku Jan Juchelka, Zdeňka Němcová a Pavel Suchý.
Policejní zdroj ČTK řekl, že tito lidé byli podezřelí také z umělého navyšování cen akcií.
ČEZ je nejziskovějším domácím podnikem
Polostátní ČEZ je nejziskovější domácí firmou. Vedení společnosti koncem loňského roku odhadlo, že čistý zisk za rok 2007 se vyšplhá na rekordních 42,6 miliardy korun. Letos má dále vzrůst na 46,6 miliardy. V roce 2006 skupina vydělala 28,8 miliardy korun.
Opční program byl v ČEZ zaveden v roce 2001. Umožňuje manažerům ČEZ zakoupit akcie firmy za cenu před jejich nástupem do funkce a následně je při růstu akcií prodat. Naopak pro členy dozorčí rady valná hromada ČEZ tuto výhodu v roce 2005 zrušila.
Cílem programu je zainteresovat manažery na zhodnocování firmy pro akcionáře. Obdobně motivují vrcholové představitele i jiné firmy; někteří experti však u společnosti ČEZ kritizují vysoký příděl akcií pro jednotlivé manažery.
Firma předloni pravidla programu zpřísnila. Nová pravidla omezují potenciální výnos na maximálně dvojnásobek růstu ceny akcií.
V polovině letošního ledna prodali vedoucí představitelé ČEZ 512 tisíc akcií z motivačního opčního programu. Celkem utržili přibližně 691 milionů korun, což jim po odečtení nákladů a daní vyneslo zhruba 362 milionů korun. Pokud by generální ředitel společnosti Martin Roman prodal akcie, vydělal by 677 milionů korun.
