Přes dvě stě miliard korun, které se kupí ve stavebních spořitelnách a lidé si je nepůjčují na bydlení.
Kdyby našli nové využití pro tyto obrovské sumy, lépe by také odůvodnili, že stát do stavebního spoření ročně dává patnáct miliard korun, a přitom jen třetina z nich pomáhá zlepšit situaci v bydlení.
Dvě třetiny lidí, kteří si spoří "na stavební účely", totiž používají stavební spořitelny jen jako výnosnější banky.
"Už dlouho víme, že jde vlastně o státem dotované spoření a cíle k podpoře bydlení tolik neplní. Možností, co s tím udělat, je řada. Od úplného zrušení státní podpory, po to nechat lidi, aby si za tyto peníze kupovali něco jiného," říká místopředseda vlády Martin Jahn.
Sám například přišel s tím, že by stavební spořitelny mohly poskytovat půjčky na počítačové vybavení, čímž by se zvýšil přístup k moderním technologiím a na internet.
Ledničky ne, vzdělání ano?
U ministra financí Bohuslava Sobotky se zase rodí plán, který by dovolil střadatelům, aby si od stavební spořitelny brali úvěr na zaplacení vzdělání svého nebo svých dětí.
"Nedávno to zavedli v Rakousku. Stavební spoření tam lze použít na studium či na zaplacení ošetření nemocných. Zkoumáme, zda by to bylo technicky možné i u nás. Ta myšlenka se nám líbí," líčí Sobotkův náměstek Tomáš Prouza.
Loni už přišel s nápadem dovolit stavebním spořitelnám poskytovat spotřebitelské úvěry na nákup čehokoliv: ledniček, přehrávačů DVD či dovolené. To spořitelny neuvítaly, protože by konkurovaly svým mateřským bankám, a navíc by vstupovaly do oblasti hůře návratných úvěrů.
"Bylo to nesystémové a narušilo by to stabilitu sektoru spořitelen. Návratnost půjček na spotřebu je mnohem nižší než těch, které půjčují ony. I centrální banka tehdy řekla, že to není vhodné," říká tajemník Asociace stavebních spořitelen Jan Pátek.
I na financování vzdělání se dívá skepticky. "O tom se už párkrát teoretizovalo, ale nikdy jsme ekonomicky neřešili, zda to jde. Hlavní problém je otázka záruk. U úvěru na byt se ručí bytem, ale co u školného?" dodává Pátek.
Na konci loňského roku spravovaly spořitelny přes 290 miliard korun úspor. Ani ne třetina - 84 miliard - jsou rozpůjčované na úvěrech. Spořitelny však tvrdí, že zájem lidí o půjčky teď rychle roste, a tak není potřeba hledat pro úvěry nové účely.
"Naší prioritou má zůstat financování bydlení. Podle propočtů by do dvou let měly úvěry činit 70 procent z vkladů. K momentu, kdy si mohou brát úvěr, se dostávají silné ročníky," říká Rostislav Trávníček z Lišky.
