Předseda ODS Mirek Topolánek si včera ráno notoval s premiérem Janem Fischerem a ministrem financí Eduardem Janotou. Podpořil jejich aktualizovaný konvergenční program, což je na papíře narýsovaný plán na snižování státních dluhů při cestě za eurem. Vláda tento program schvaluje 8. února. Poté ho odešle do Bruselu Evropské komisi.
Jiří Paroubek proti nim odpoledne učinil několik výpadů a mluvil o tom, že ČSSD svými nápady rozpočet nijak neomezí. Spor se vede mimo jiné o to, jestli si stát nyní může dovolit výdaje navíc, jako nemocenskou i první tři dny nemoci, třinácté důchody, zvýšení platů politiků a úředníků či vyšší mateřskou.
Sociální demokraté včera na tiskové konferenci svolané pár hodin po vystoupení Topolánka, Janoty a Fischera mávali velkými listy papíru s miliardovými ciframi. Jejich prostřednictvím dokazovali, že plánované předvolební dárečky přijdou dohromady jen na 3,5 miliardy korun.
Bič nad státními výdaji
Pro zavedení eura v Česku je nyní nejsložitější stlačit díru ve státním rozpočtu pod tři procenta ročního výkonu ekonomiky a dva roky ji tam udržet. Současné schodky ve výši okolo šesti procent znamenají nutnost státní výdaje snižovat, zvyšovat daně nebo oboje. V praxi to znamená ušetřit nebo vybrat navíc 40 miliard korun, a to každý rok.
Janota chce například šetřit na mzdách státních zaměstnanců či výdajích ministerstev. Sociální demokracie chce naproti tomu začít zavedením "milionářské daně" pro lidi s platem nad 100 tisíc měsíčně. Chce tím získat až pět miliard ročně.
Termín v roce 2016 je teoreticky možný, ale strany by se musely opravdu snažit voliče přesvědčit, že nepopulární šetření je v jejich dlouhodobém zájmu. K přijetí eura se Česko zavázalo při vstupu do Unie, což nyní funguje jako pomyslný bič nad státními útratami.
Pro rychlé přijetí eura jsou čeští exportéři, donedávna motor české ekonomiky. Před pěti lety se hovořilo o přijetí eura v roce 2009, poté 2012 a v předchozích dvou letech politici už raději zmlkli.
