Podle Martínka má nájemné ve zhruba milionech bytů, které se od roku 2002 nepohnulo, začít od října roku 2006 opět pomalu růst. Během šesti let by mělo dosáhnout pěti procent ceny nemovitosti, v centru Prahy však jen 3,6 procenta.
Nájmy tak porostou odlišně v různých lokalitách, nejrychleji ve velkých městech. Například v Praze o 17 procent ročně, naopak v nejmenších městech by nájemné mohlo dokonce klesnout.
Po šesti letech státní ochrany by měl i v najímání bytů vládnout trh. Lidovci a unionisté chtějí, aby to bylo dříve.
"Nám se zdá to přechodné období příliš dlouhé. Také z pohledu hrozících sankcí ze Štrasburku. Mělo by být tak tři až čtyři roky," uvádí lidovecký poslanec Tomáš Kvapil.
Návrh podle něj také postrádá definici místně obvyklého nájemného, což bude klíčová hladina pro stanovení – ať snížení či zvýšení – nájmů po roce 2012.
Unionisté trvají na tom, aby se nejprve stanovil strop a pak teprve volilo tempo. "Každopádně nárůst nájmu musí být znatelný," říká mluvčí předsedy US Petr Dimun.
VYPOČÍTEJTE SI VÝŠI NÁJEMNÉHO VE SVÉM BYDLIŠTI |
KALKULAČKU NÁJEMNÉHO NAJDETE ZDE |
Mezitím, co se politici již léta planě dohadují o regulaci nájmů, Češi čím dál více investují do koupě vlastních bytů či rekonstrukcí.
Statistici spočítali, že za nové byty, plastová okna, výměnu stoupaček či rekonstruované koupelny se loni utratilo 140 miliard korun.
Z toho na nové byty šlo 60 miliard korun a k tomu deset miliard stálo jejich vylepšování. "Dalších sedmdesát miliard je potřeba, aby byty po dobu své životnosti fungovaly," říká Josef Vlášek z Českého statistického úřadu.
Částky vynakládané na nové a lepší bydlení rostou nejvýrazněji v posledních letech. Česko se tak pomalu blíží úrovni v Evropské unii, kde se ročně v bydlení prostaví desetina výkonu ekonomiky. V tuzemsku je to šest až sedm procent.
Čerstvá čísla o bytové výstavbě ukazují, že růst bude pokračovat i letos. Za první čtvrtletí se postavilo 6,5 tisíce nových bytů, což je o 350 více než loni. Zhruba polovina z toho jsou rodinné domky.
Nejvíce bytů se postavilo za posledních sedm let v okolí Prahy, Brna a v Podkrkonoší. Naopak nejméně v poměru k počtu obyvatel v chudších krajích, jako jsou Severní Morava a Severní Čechy.
"Obec se zvětšila, ví se o ní, ale problém třeba je, že lidé mají panelákové zvyky. Jsou samostatní, nejsou zvyklí žít na vesnici," říká starosta Vestce u Prahy Karel Douda. Typickým problémem jsou ucpané silnice do města, navíc podle něj nezískává ani obecní pokladna.
"Minimálně třetina nových obyvatel tady není přihlášena, protože mají v Praze obecní byty, a my pak za ně musíme platit odpadky," dodává Douda.
Podobnou zkušenost mají i v Krkonoších. Města zde praskají ve švech kvůli ohromnému nárůstu výstavby bytů pro rekreaci. "Nevýhoda je, že neplatí žádné poplatky. Třeba teď se nám zahltila čistírna a my ji musíme rekonstruovat," říká starosta Špindlerova Mlýna Oldřich Šimek.