Materiál předložený Evropské komisi počítá s postupným omezováním státních výdajů v konečném důsledku asi o 6,6 miliard eur. Zároveň se počítá s nárůstem příjmů o 4,8 miliard eur.
Na hranici rozpočtového schodku ve výši tří procent HDP by se Polsko mělo dostat poprvé právě v roce 2007. Letos se deficit má pohybovat kolkem šesti procent.
Další kritérium celkového státního dluhu země splňuje - podle maastrichtských pravidel nesmí překročit 60 procent HDP, v Polsku je to v současnosti 51 procent.
Z Evropské unie ale už teď znějí hlasy, které polský optimismus mírní. Podle rakouské agentury APA považuje Brusel za reálnější datum přijetí eura v Polsku rok 2009 či 2010.
Varšavské plány navíc může navíc ovlivnit politická situace. Ambiciózní europlán připravila ještě vláda Leszka Millera, která ale po vstupu do unie podala demisi. Pokud se nepodaří politickou situaci rychle stabilizovat, může se podle rakouského listu Der Standard plán na snižování dluhů rychle zhroutit.
Otázky vzbuzuje i ekonomický vývoj Polska. Ekonomika sice letos dosáhne mimořádného růstu okolo šesti procent, zároveň ale narůstá i riziko inflace.
Růst cen by ale oslabil kurz zlotého. Každé procento, o které zlotý vůči euru oslabí, ale zvyšuje podíl státního dluhu na HDP o 0,15 procenta.
Polští ekonomové jsou ale v tomto ohledu optimističtí. Předpokládají, že do roku 2007 zlotý posílí ze současného kurzu 4,75 za euro na 4,55.
