Stavbu plynovodu dohodli Gerhard Schröder s Vladimirem Putinem.

Stavbu plynovodu dohodli Gerhard Schröder s Vladimirem Putinem. | foto: Wolfgang Rattay, Reuters

Polsko nechce Schröderův plynovod

  • 9
Polští politikové čím dál důrazněji a také nevybíravěji dávají najevo svůj strach z plánované stavby plynovodu po dně Baltského moře, který má vést ruský plyn přímou cestou do Německa.

Naposledy ministr obrany Radek Sikorski sáhl do citlivé minulosti a přirovnal projekt k paktu Ribbentrop-Molotov, který na počátku 2. světové války rozdělil Polsko mezi Německo a Sovětský svaz.

Plynovod, jehož stavbu zpečetila dohoda mezi bývalým německým kancléřem Gerhardem Schröderem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v roce 2005, míjí Polsko, ale i baltské státy a Ukrajinu. Tedy země, s nimiž má Moskva historicky složité vztahy.

Především Polsko, ale i Litva ostře kritizují, že Berlín se dohodl s Moskvou na tak strategicky významném projektu, aniž ho projednal s partnery v Evropské unii.

Olej do ohně pak přililo jmenování Schrödera do čela konsorcia NEGP, které má plynovod postavit a provozovat a jehož členem je ruský státní monopol Gazprom.

Podle polského ministra nový plynovod umožní odříznout od dodávek ruského plynu Polsko či Bělorusko, a přitom si nerozházet vztahy s Německem, kterému by dál plyn Rusové dodávali. Varšava proto hodlá dělat vše pro to, aby projektu zabránila.

"Polsko je zvlášť citlivé na dohody ve smyslu o nás bez nás," uvedl ministr Sikorski. "To byla tradice paktu Ribbentrop-Molotov. To bylo 20. století. Nechceme, aby se to opakovalo," poznamenal.

Podle Sikorského bude vedení plynu po dně Baltu o 4,8 miliardy eur dražší než pozemní plynovod přes Polsko, jak se původně plánovalo. Varšava také tvrdí, že se Moskva nyní Polsku mstí za jeho podporu revolucí v Gruzii a na Ukrajině.

K německo-ruskému ujednání má výhrady i evropský komisař pro energetiku Andris Piebalgs.

"Neměli jsme se dostat do situace, kdy jedna partnerská země rozhodla o projektu, který není pro ostatní přijatelný, a ani o něm nediskutovala," řekl Piebalgs, který pochází z Lotyšska.

Mluvčí Evropské komise Johannes Laitenberger nicméně v úterý slova polského ministra obrany označil za nevhodná a nepřiměřená.

Téma plynu je ve vztazích mezi Ruskem a EU více než výbušné - a nejen kvůli evropské závislosti na ruském plynu.

Brusel se ohradil proti výrokům prezidenta Putina, který podpořil hrozby Gazpromu, že přesune dodávky plynu do Číny a USA, pokud mu budou země EU bránit v koupi evropských firem. Podle Putina se ruský plynárenský gigant stává obětí diskriminace.

Komisař Piebalgs spolu rakouským ministrem hospodářství Martinem Bartensteinem v dopise zaslaném do Moskvy vzkázali, že EU bude rozpínání Gazpromu posuzovat z hlediska pravidel hospodářské soutěže jako kteroukoli jinou firmu, která chce působit na evropském jednotném trhu.

To, že se komise nebojí rázného zásahu, dokazuje uvalení vysoké pokuty na americkou softwarovou společnost Microsoft za zneužívání monopolního postavení.