A náklady na udržení plných krmelců stoupají. Jelen navíc nepohrdne ani výhonky a kořínky mladých stromů, takže napáchá na porostu výrazné škody. Dospělý samec dokáže oloupat a ohryzat i dvacetiletý smrk nebo jedli.
"Strom napadají dřevokazné houby, ty ho oslabují a strom pak může i zahynout, záleží na rozsahu poškození," vysvětluje Karel Štěrba z revíru Potůčky v Krušných horách.
Z jelenů je trochu nešťastný i myslivecký hospodář Marek Latislav z honitby Jindřichovice pod Smrkem. "V naší honitbě se vyskytuje jen drobná a srnčí zvěř. Jeleny tady normálně nepotkáte," říká o nezvyklé situaci.
Již nyní se jen do jeho revíru přesunulo 30 jelenů z Polska, v lednu jich však může být až stovka. "Nejdříve přicházejí dospělí samci, kteří jsou po měsících říje vysílení, a hledají proto oblasti s větším množstvím vhodné potravy. Po Novém roce je pak následují laně a odrostlejší mláďata," říká Latislav.
Vloni nestihli čeští myslivci odstřelit ani jeden kus této zvěře, letos už ulovili 18 polských jelenů. Proč se jelenům od sousedů u nás tak líbí? V Polsku není tolik travnatých ploch, kde se jeleni nejčastěji pasou. Je tam více polí, zatímco například v Jizerských horách se střídá les a rozsáhlé louky.
Zvěř migruje i proto, že ač se polští myslivci snaží, trvá jim déle, než se o ni postarají. Mají totiž na starosti mnohem větší území než u nás. Polské revíry mají i deset tisíc hektarů, což je asi pětina rozlohy celého Krkonošského národního parku, zatímco třeba Marek Latislav spravuje kolem 1 700 hektarů.
