Změnu v poplatcích jste oznámili před více než dvěma týdny, zaznamenali jste nějaký pokles zájmu o rezervace?
Ne, žádná změna. Méně než dvacet procent cestujících si vybírá větší zavazadlo, za které platí, ostatní souhlasí s tím, že poletí s menším než dosud.
Co vás přimělo vůbec k takové zásadní změně poplatkové politiky? Není to jen způsob, jak z cestujících vytáhnout další peníze?
Ne, to vůbec ne. Důvodem je zkušenost z palub letadel a s tím, jak lidé manipulují se zavazadly. Pokud jste v poslední době letěli s nízkonákladovými společnostmi, tak jste museli poznat, že zavazadla na palubě jsou problém. Je to nepříjemný zážitek, hodně dlouho trvá, než si je lidé dají do určených prostor, prodlužuje se nástup. Myslím, že tohle musí řešit celý letecký průmysl. Tak jsme se zamysleli, jak tento problém řešit, a vymysleli tento způsob. Redukujeme tak celkové množství zavazadel a úspory přeneseme na cestující. Lidé, kteří cestují nalehko, na tom vydělají, zlevnili jsme všechny lety o pět eur.
Jak se mění pravidla na palubách letů Wizz Air, si přečtěte zde |
Až dosud jste povolovali stejně jedno zavazadlo na palubu, nemáte obavy, že všichni si nakonec jen připlatí deset eur a nástup do letadla bude stejný?
Ne, zkušební provoz z Katovic do Londýna ukázal, že tuto možnost volí jen dvacet procent lidí, ostatní si berou menší zavazadlo nebo si zaplatí odbavení do zavazadlového prostoru. Lidé se musí jen více zamyslet nad tím, co si vezmou s sebou. Cestující více přemýšlí, za co utratí peníze.
Čekáte, že i ostatní aerolinky budou váš případ následovat?
Očekávám, že ano. Palubní zavazadla jsou velký problém, který řeší všichni v oboru.
Zkrátí se nějak čas otáčky na letišti díky rychlejšímu nástupu?
Ano, v průměru o 43 sekund, když to zaokrouhlím, jsme na minutě. To je sice na první pohled malé číslo, ale denně máme přes 250 letů a tím pádem úspora více než čtyř hodin. Tím můžeme v celém systému přidat klidně jednu rotaci.
Jak lidé ve zkušebním provozu na změnu reagovali?
Byly tam dvě reakce: lidé si užívali více prostoru na palubě a rychlejší reakce, negativní reakce byly na velikost placeného zavazadla. Proto jsme malinko velikost zvýšili.
Jaká je situace na středoevropském trhu s letenkami?
Nečekám, že by docházelo k nějakému zlepšení. Nahrává nám ale to, že lidé nechtějí platit tolik za letenky, a proto se zákazníci klasických společností obracejí teď na nízkonákladové dopravce. Ti rostou. Celý obor zpomaluje, ale nízkonákladoví dopravci rostou.
Kolik rostete vy?
Za loňský rok o 25 %, letos čekáme určitě ještě dvouciferný růst, něco mezi deseti a patnácti procenty.
Jaká je situace na maďarském trhu po kolapsu Malévu?
Téměř celá kapacita, jakou měl Malév, je už pokryta jinými dopravci včetně nás. Budapešť sice zaznamenala velký pokles na začátku, ale teď už počet cestujících začíná být jako před krachem Malévu. Určitě je zajímavý nárůst turistů v Maďarsku, což je díky nástupu nízkonákladových dopravců. Malév sem vozil hodně lidí na přestup, kteří jen letěli dál. Teď tu jsou lidé, kteří sem přiletí a utrácejí tu peníze.
V Česku jste síť redukovali, plánujete další škrty?
Český trh budeme dál podporovat, máme tu relativně dobré výsledky. Nejsme v Česku ale schopni růst tak rychle jako na jiných trzích. Problémem jsou příliš vysoké poplatky na Ruzyni. Ale doufám, že letiště se začne chovat více obchodně, nebo se otevře u Prahy další letiště. Nicméně nemáme žádné plány Česko opustit, zůstáváme i s linkami do Brna.
O kolik je pro vás Praha na poplatcích dražší než Budapešť?
Když vezmu celkové náklady, tak kolem třiceti až padesáti procent. (Letiště Praha nedávno zveřejnilo údaje, podle kterých je Praha naopak levnější než Budapešť v přepočtu na jednu sedačku Airbusu A 320, pozn. red.)
