Čistá poptávka po žlutém kovu ve čtvrtletí meziročně klesla o 12 procent na 856 milionů tun, tedy na nejnižší úroveň od roku 2009. Nákupy zlata ze strany centrálních bank se snížily téměř o 60 procent. Investoři navíc stahovali své peníze z fondů založených na zlatě.
Spotřebitelská poptávka po zlatě, která zahrnuje například šperky a mince, nicméně díky nižším cenám stoupla o více než polovinu. V Indii se tato poptávka zvýšila o 71 procent a v Číně dokonce o 87 procent.
Cena zlata od začátku letošního roku klesla zhruba o pětinu. V červnu se propadla až na tříleté minimum kolem 1 180 dolarů za trojskou unci. V současnosti se zlato prodává za zhruba 1 320 dolarů za unci. Jeho cena tak sestoupila asi o 600 dolarů z rekordního maxima 1 920,30 dolaru ze září 2011.
Zlato podobně jako další komodity v uplynulých letech těžilo z přílivu levných peněz, kterými se centrální banky po celém světě snaží podpořit hospodářský růst. Jeho cenu však nyní tlačí dolů očekávání, že americká centrální banka (Fed) začne v brzké době měnové stimuly omezovat.
K poklesu ceny zlata přispívá rovněž zmírnění dluhové krize v eurozóně.
Zlato se obvykle považuje za bezpečnou investici v období ekonomické nejistoty. Společnost ABN Amro v červnu předpověděla, že cena zlata se do konce příštího roku počítá sníží na 900 dolarů za unci.
