Portoriku došly peníze a následuje „řecký scénář“. Nezaplatilo splátku

Portoriko se dostalo do prodlení se splátkami dluhu. Vláda vysoce zadluženého ostrovního území v pondělí potvrdila, že včas neuhradila splátku ve výši 58 milionů dolarů (1,4 miliardy korun). Karibský ostrov, který je volně přidružený k USA, tak stojí před dluhovou krizí, která se nyní výrazně prohloubila.

Vlajka Portorika. | foto: Profimedia.cz

Šéfka vládní rozvojové banky Melba Acostaová Feboová uvedla, že stát provedl dílčí splátku úroků ve výši 628 tisíc dolarů. Nemohl si ale dovolit uhradit zbývající část se splatností v sobotu, protože na to neměl finanční prostředky.

Vláda již minulý týden v pátek upozornila, že platbu neuskuteční. Uvedla tehdy také, že situace by měla být považována za stav technické platební neschopnosti. Ratingová agentura Moody’s Investors Service a další to ale odmítly.

„Tato událost se shoduje s naším přesvědčením, že Portoriko nemá zdroje na provedení všech nadcházejících dlužných splátek,“ uvedla podle agentury AP viceprezidentka Moody’s Emily Raimesová.

USA záchranný program nečekají

Veřejný dluh Portorika dosahuje 72 miliard dolarů. Jeho guvernér Alejandro García Padilla v červnu šokoval investory, když upozornil, že vláda a úřady nedokážou dluh splatit. Země se na pokraj bankrotu dostala již dříve.

Řecko je jen začátek

Dluhová krize hrozí po celém světě, míní ekonomové

Krok, který učinila v pondělí, je ale vůbec první takový od chvíle, kdy Portorické společenství před 117 lety přešlo pod správu Spojených států.

Skutečnost, že San Juan včas neuhradil splátku, je podle agentury Reuters nejvýznačnější takovou událostí od chvíle, kdy americké město Detroit předloni v červenci vyhlásilo největší municipální bankrot v dějinách USA. Platební neschopnost by mohla otevřít dveře k boji s investory. Bílý dům uvedl, že žádný federální záchranný program pro Portoriko v plánu nemá.

Jako Řecko na začátku prázdnin

Situace připomíná počínání řecké vlády, která se do platební neschopnosti dostala na konci června, když neuhradila splátku 1,4 miliardy eur (41 miliard korun) Mezinárodnímu měnovému fondu (více zde).

Následovala ale série vyjednávání, odmítavé referendum, následný obrat premiéra Alexise Tsiprase a po dlouhé noci schválení třetího kola tzv. bailoutu (finanční pomoc od mezinárodních věřitelů) výměnou za další reformy a příslib privatizace (více o podmínkách bailoutu zde).

Řecko tak dostalo překlenovací půjčku, nyní vyjednává detaily pomoci, narychlo schvaluje požadované reformy a pomalu a s obtížemi se vrací do normálu. Postupně se uvolňují omezení dané kapitálovými kontrolami a v pondělí se poprvé po pěti týdnech otevřela aténská burza (více zde).