To všechno se neobejde bez snížení výkonu ekonomiky. Na druhou stranu to Portugalsku zvyšuje naději, že nebude ohrožena mezinárodní pomoc jako v případě Řecka.
O škrtech informovala vláda, v níž o financích rozhoduje ministr Vitor Gaspar. Podle jeho slov jsou škrty ve výdajích státu "nebývale velké", britský server BBC hovoří o největších rozpočtových škrtech za 50 let.
Vláda chce do roku 2015 snížit veřejné výdaje o sedm procentních bodů na 43,5 procenta hrubého domácího produktu. "V roce 2012 budeme muset vyvinout mimořádné úsilí, abychom splnili své závazky," řekl ministr.
Ambiciózní plán
Portugalsko hodlá během příštích tří let zmrazit mzdy státních zaměstnanců a snižovat jejich počet o dvě procenta ročně. V příštím roce zavede takzvanou "solidární daň". Lidé tak zaplatí dodatečných 2,5 procenta z příjmů nad 150 tisíc eur (3,6 milionu Kč) ročně a podniky tři procenta ze zisků nad 1,5 milionu eur (36 milionů Kč) ročně. Vláda zřejmě také omezí daňové úlevy.
Podobně jako v Řecku se bude privatizovat. Prodejem podílů v některých energetických společnostech si slibuje vláda získat letos zhruba pět miliard eur. Ekonomika by ale měla kvůli škrtům růst pomaleji, letos a příští rok o 1,2 procenta.
"I když se v tuto chvíli portugalská ekonomika dostala trochu z hledáčku mezinárodních investorů a v posledním měsíci dokonce poklesla závislost portugalských bank na financování z ECB, Portugalci zdaleka nemají vyhráno. Naopak i přes relativně nižší veřejný dluh je Portugalsko druhým vážným kandidátem v řadě na insolvenci, hned za Řeckem," říká ekonom ČSOB Jan Čermák.
Hlavním problémem je podle něj velice nízká konkurenceschopnost hospodářství, které už před krizí velmi pomalu rostlo (růst byl okolo 0,7 procenta), a vysoké schodky běžného účtu platební bilance. "V důsledku nich se stala celá ekonomika (nejen stát) značně závislá na zahraničním financování," dodal Čermák.
Portugalsko se v dubnu stalo po Řecku a Irsku už třetí zemí eurozóny, která musela kvůli dluhové krizi požádat o zahraniční finanční pomoc. Země musí v rámci dohody o finanční pomoci v objemu 78 miliard eur (1,9 bilionu Kč) snížit výdaje.
