Insolvenční správce dostává od člověka v osobním bankrotu měsíčně 750 korun. Možná to není závratně vysoká částka. Jenže pokud má podobných lidí ve svém portfoliu správce desítky až stovky, zaručený pravidelný příjem se šplhá do desetitisíců i výše.
Někteří insolvenční správci proto ve velkém zakládají provozovny po celé republice, aby získali co nejvíc případů. „V posledních měsících nám chodí v průměru 26 žádostí o zápis provozoven denně,“ říká Zuzana Procházková z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti. Zatímco loni počátkem podzimu počet provozoven klesl k tisícovce, na konci letošního září jich bylo už 2 945.
Ústavní soud totiž letos částečně zrušil vyhlášku ministerstva spravedlnosti, která zpřísnila správcům podmínky pro jejich provozovny. „Nálezem Ústavního soudu opětovně dochází k nárůstu počtu provozoven směrem k počtu před novelou vyhlášky,“ uvedlo ministerstvo spravedlnosti ve zprávě o postupu v oblasti insolvenčního práva.
Správce ani neviděli
Ministerstvo spravedlnosti zpřísňující vyhlášku vydalo kvůli tomu, že některé firmy v oboru zakládaly provozovny v každém okrese, aby se dostaly na takzvané „kolečko“. Podle něj totiž krajské soudy případy insolvencí přidělují. V oboru se dokonce začalo mluvit o „průmyslové“ insolvenci.
Obchod s bídou Ministr Pelikán v pořadu Rozstřel: Varování před půjčkami jako u cigaret? Nejsem proti |
Úpadci často svého správce ani neviděli, protože zatímco místní správce byl k zastižení osobně každý den, vzdálená provozovna má podstatně omezenou pracovní dobu. A insolvenční správce mohl mít až 86 provozoven.
Jenže Ústavní soud vyhlášku resortu letos v únoru omezil. Prohlásil totiž její stanovení povinnosti „nepřetržité fyzické přítomnosti“ správce v provozovně za protiústavní.
„Co není zákonem zakázáno, je dovoleno. Někteří insolvenční správci skutečně po vydání ústavního nálezu využívají platnou právní úpravu a zřizují si provozovny,“ vysvětluje předseda rady expertů Asociace insolvenčních správců (ASIS) Michal Žižlavský.
Častější kontroly pomáhají
Nárůst provozoven správců ovšem může brzy opět skončit. Poslanci tento týden začnou projednávat novelu insolvenčního zákona, podle níž správci budou mít možnost otevřít pouze jednu provozovnu v každém soudním kraji, kdežto nyní ji mohou vlastnit v každém okrese. Místo zmíněných 86 provozoven jich každý správce bude moci mít jen osm. Návrh už prošel ústavněprávním výborem.
V případě osobních bankrotů se střetávají dvě skupiny správců. Jedna v nich vidí byznys jako každý jiný, druhá tvrdí, že je potřeba individuálního přístupu ke klientovi.
„Původní motiv možnosti zřízení provozoven byl nahrazen motivem jiným, a to ekonomickým ziskem. Výsledkem bylo několik málo správců, kteří se stali multimilionáři, neboť jejich měsíční inkaso na odměnách dosahovalo sedmimístných číslic. To ovšem automaticky znamenalo snížení inkasa 95 procent ostatních správců,“ říká Eva Hepperová ze Spolku moravských insolvenčních správců.
Podle Žižlavského by omezení počtu provozoven bylo ke škodě účastníků insolvenčního řízení. Osobně ale současný návrh s provozovnami jen podle krajů považuje za dobrý. „Jde o rozumný kompromis, který zohledňuje rozdílný ekonomický zájem správců, již působí jako jednotlivci, a správců, kteří se sdružili v obchodních korporacích,“ míní Žižlavský.
Ministerstvo spravedlnosti kvůli růstu počtu provozoven už letos chodí častěji na kontroly a sleduje, zda správci skutečně plní například úřední hodiny. „Lze konstatovat zlepšení standardů na zřízených provozovnách,“ dodává Zuzana Procházková.
