Jedná se o největší zásah do systému od roku 1995, kdy se měnil způsob výpočtu důchodu, a pokud by prošly sněmovnou v kompletní verzi, zasloužily by z celého balíku 11 reformních zákonů největší pozornost.
Ještě před začátkem parlamentní debaty je jasné, že žádný z výsledků nemůže rozptýlit chmurné vize toho, jaké důchody mohou lidé v budoucnu od státu čekat.
Každá příští generace, která bude do penze odcházet, se musí smířit s úbytkem státních zdrojů na penze a nutností spořit si na stáří ze svého. Žádný z kroků, připravený Špidlovou vládou v rámci rozpočtové reformy, na tom nic nezmění.
Všechny návrhy ukazují, že peněz na penze bude ubývat a že je třeba přitvrdit pravidla. Ať už jde o oddalování věku pro odchod do důchodu, zpřísňování kritérií pro výpočet budoucích penzí či zvedání sociálního pojištění na úkor příspěvků pro výplatu nezaměstnaných.
"Komu je dvacet či třicet let, musí se kvůli stárnutí populace připravit na dvojí břemeno. Bude dostávat nižší důchod, než kolik je zvykem dnes, a bude muset platit vyšší daně, aby bylo z čeho platit penze pro přibývající důchodce," uvádí přední český odborník na penzijní reformu Ondřej Schneider z Karlovy univerzity.
Změny zákonů, o kterých budou poslanci v nejbližší době rozhodovat, ani nemají ambici situaci dlouhodobě řešit. Jsou pouze "úpravou parametrů" tak, aby si vláda nemusela na výplatu důchodců příliš půjčovat a dostala penzijní účty do rovnováhy.
Potíž je v tom, že důchodců přibývá rychleji než peněz, které státu odvádějí mladší generace a které se seniorům obratem posílají. Loni na důchodovém účtu chybělo 19 miliard korun.
Skutečnost, že se peníze pro starší spoluobčany musí vybrat od těch mladších a že poměr mezi těmito dvěma skupinami je stále horší, patří k největším slabinám české ekonomiky. Jestliže dnes je na sto lidí v produktivním věku dvacet důchodců, v roce 2030 jich bude už čtyřicet.
Až poté, co se zalepí akutní díry v účtech, bude podle vládních politiků čas na hlubší změny. "Vláda musí mít dostatečnou autoritu, aby dokázala prosazovat životně důležité reformy. A pokud má mít vláda autoritu, musí být schopna prosadit to, co nyní leží na stole," uvádí ministr financí Bohuslav Sobotka, podle něhož penzijní reforma přijde ještě před příštími volbami na pořad dne.
"Po této reformě musí přijít další, hlubší," dodává lidovec Miroslav Kalousek. Nejdůležitější navrhované změny, na nichž se shoduje většina poslanců, jsou následující:
• lidé mají v budoucnu chodit do důchodu až v 63 letech s tím, že se ženám budou nadále odečítat roky podle počtu vychovaných dětí.
• živnostníkům se mají zvýšit odvody na důchody nejméně, jako by pracovali za minimální mzdu
• léta strávená na studiích se mají při výpočtu nově přiznaných důchodů započítávat podle přísnějších podmínek
• odejít do penze předčasně má být méně výhodné: člověk by měl až do smrti nižší penzi než ostatní.
Vedle těchto úsporných opatření vláda chystá jednu úlevu: povolit čerstvým důchodcům vydělávat si libovolně vysokou částku a přitom pobírat důchod. Dosud si důchodce (stejně jako lidé na mateřské) nesměl vydělat více než dvojnásobek životního minima.
Poslední změna nemá sice na občany větší dopad, ale dobře ukazuje vážnost situace. Vláda chce totiž část peněz vybraných na sociálním pojištění použít na důchody místo na státní politiku zaměstnanosti.
Část bodů se snaží zablokovat odboráři a patrně uspějí s požadavkem zachovat dřívější důchod pro matky s dětmi a také u části změkčujících omezení při započítávání studia. Odboráři možná v parlamentu najdou také dost spojenců pro mírnější zpřísnění předčasných odchodů.
Odboráři soudí, že vláda může chybějící peníze zaplnit důsledným bojem s ekonomickou kriminalitou a šedou ekonomikou. S tímto názorem jsou však v menšině: většina odborníků se domnívá, že vláda se ke škrtům bude muset vrátit.
"Z reformy toho bohužel příliš nezbývá," řekl na adresu celé rozpočtové reformy guvernér centrální banky Zdeněk Tůma. Vláda by podle něho měla co nejdříve připravit druhou fázi reforem, jež by se týkala právě penzijního systému či financování zdravotnictví.
