Během prvních dvou měsíců tak budou mít lidé bez práce nárok na 65 procent ze svého původního platu, další dva měsíce už jen na půlku a pátý měsíc dostanou 45 procent. Lidé nad 50 let budou mít podporu déle.
Ti, kdo si práci nenajdou ani potom, budou muset ukázat úředníkům, že práci skutečně hledají, a přijmout jejich "akční plán" a rekvalifikace. Pokud odmítnou, budou z evidence vyškrtnuti a přijdou o část státní pomoci. Problém je však v tom, že mnozí dlouhodobě nezaměstnaní práci ani nechtějí, jak zjišťují šéfové úřadů práce.
Změny ve vyplácení podpory v nezaměstnanosti | ||
Měsíc | Dosud (%) | Nově (%) |
1. | 50 | 65 |
2. | 50 | 65 |
3. | 50 | 50 |
4. | 45 | 50 |
5. | 45 | 45 |
6. | 45 | X |
Snížení délky podpory v nezaměstnanosti má podle ministra práce Petra Nečase vést zejména k tomu, aby si lidé bez práce našli nové zaměstnání co nejrychleji. Podle úřadů, které oslovila MF DNES, je ale problém v tom, že aktivně hledají práci jen lidé, kteří jsou nezaměstnaní krátkou dobu.
Horší je ale situace u lidí, kteří na úřadech práce "uvízli" dlouhodobě. "Ty většinou bývá obecně velmi těžké zaměstnat. Jsou to lidi nad padesát let, s nižším vzděláním a podobně," vysvětluje Jiří Beran, analytik pracovního trhu z českobudějovického úřadu práce.
Výše dávek podle aktivity
U dlouhodobě nezaměstnaných by se měla výše sociálních dávek odvozovat také od pracovní aktivity. Schválený návrh počítá také s tím, že je budou úkolovat obce zadáváním veřejně prospěšných prací.
Pokud nezaměstnaný v obci měsíčně odpracuje méně než dvacet hodin, dostane od státu na živobytí jenom existenční minimum, což je na jednotlivce 2 020 korun. Pokud odpracuje více než dvacet hodin, má nárok na životní minimum, přilepší si tedy o 1 106 korun, na 3 126 korun.
V případě, že bude tak pracovitý a měsíčně odpracuje více než 30 hodin, navýší se mu životní minimum ještě o polovinu rozdílu mezi životním a existenčním minimem, tedy asi o 550 korun, na 3 676 korun. Pokud zákon podpoří ještě Senát a podepíše prezident, měl by začít platit od 1. ledna 2009.